O časopise Mensa

Zaměření časopisu: magazín pro volný čas a zpravodaj Mensy Česko
Forma, periodicita, distribuce: Časopis vychází každý měsíc v elektronické podobě a je zasílán e-mailem všem členům Mensy Česko. Dvakrát ročně je vydáván tištěný sborník kombinující obsah běžných čísel časopisu a zprávy o fungování jednotlivých oblastí Mensy. Ten je adresně zasílán všem členům Mensy Česko na více než 5 600 adres a používán jako propagační materiál na mensovních akcích (Logická olympiáda, konference Vzdělání pro budoucnost apod.).
Čtenáři: Členové Mensy ČR jsou lidé s IQ mezi horními 2 % populace. Testování je prováděno oficiálními IQ testy a hranice pro přijetí je 130. Část členské základny je tvořena dětmi a mladistvými. Věkový průměr dospělých členů Mensy ČR je 36 let.
Náklad tištěného sborníku: 6 700 ks (jaro 2024)
Formát tištěného sborníku: 270 x 210 mm
Rozsah tištěného sborníku: 72 stran
Vydává: Mensa ČR jako svůj oficiální časopis
ISSN: 1211-8877

Ceník inzerce

Ceník inzerce společně s technickými specifikacemi najdete zde.

Inzerce pro členy

Členové Mensy Česko mají možnost využít řádkovou inzerci zdarma nebo zvýhodněný reklamní čtvereček (573×573 mm) – 300 Kč v elektronické a 500 Kč v tištěné verzi časopisu.

Šéfredaktor: Zuzana Kořínková, zuzana.korinkova@mensa.cz, 776 288 979

Uzávěrky časopisu

Uzávěrky jsou vždy první neděli každého měsíce. V roce 2026 vycházejí následovně:

4. ledna (únorové číslo)
1. února (březnové číslo)
1. března (dubnové číslo)
5. dubna (květnové číslo)
3. května (červnové číslo)
7. června (červencové číslo)
5. července (srpnové číslo)
2. srpna (zářijové číslo)
6. září (říjnové číslo)
4. října (listopadové číslo)
1. listopadu (prosincové číslo)
6. prosince (lednové číslo)

Jak přispívat

Informace k možnostem přispívání do časopisu Mensa najdete na stránce Pro přispěvatele.

2026 sborníky

2025

2025 sborníky

2024

2024 sborníky

2023

2022

2021

Ročenka

Vydávaná od roku 2019 (ke stažení).

Starší čísla

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

Starší čísla

Všechna starší čísla časopisu od vzniku Mensy ČS v roce 1990 jsou k dispozici pro členy Mensy ČR na Intranetu Mensy.

Volně k dispozici jsou z rozhodnutí Rady Mensy ze dne 8. 6. 2008 některá z výročních čísel.

První písemnou zmínku o škole nalezneme v archivu Mensy. Není složité poznat, jakému tématu se šest zažloutlých listů z pera paní Kateřiny Havlíčkové a paní Evy Vondrákové datovaných k 10. lednu 1992 věnuje, nesou totiž název: „Projekt soukromého osmiletého Mensa gymnázia“.

Výtah z tohoto projektu se následně objevil v časopise Mensa 4/1992 (vydaném v červenci). Z projektu cituji: „Profesoři a studenti musí být ve vzájemně rovnoprávném postavení. Autorita profesora nevyplývá z jeho mocenského postavení, ale z úcty studentů k jeho znalostem, schopnostem a vlastnostem. Cílem výuky není „nacpat“ do studentů co nejvíc informací, které je nutno dokázat zpaměti reprodukovat, ale pomáhat rozvoji studentů podle jejich individuálních schopností, s důrazem na rozvoj logického myšlení, tvořivost a samostatnost, naučit je orientovat se v záplavě informací a zacházet s nimi, vzbudit v nich touhu po vědění.“

V časopise 6/1992 (vydaném v prosinci) se v článku nazvaném Mensa gymnázium paní Havlíčková věnuje problematice hledání vhodné budovy v Praze a podrobně rozebírá, kolik desítek starostů a dalších lidí bylo osloveno, včetně snahy o získání budovy uvolněné zrušením některého z federálních úřadů po rozpadu Československa. Článek dále zmiňuje zřízení Nadace na podporu Mensa gymnázia (jedním z členů správní rady byl i pan doktor Miroslav Macek, později proslulý pohlavkováním jiných doktorů, momentálně vazebně stíhaných), bylo vyčísleno, že by bylo potřeba sehnat 25 mil. Kčs.

V časopise 3/1993 (vydaném v březnu) je krom fotek kandidátek na Miss Mensa (které zabírají většinu čísla) názorníček s dopisy členů reagujících na předchozí výzvy spojené s projektem Mensa gymnázia. S ohledem na pozdější vývoj událostí je významný dopis pana Jana Rotta, který popisuje, jak během druhé světové války studoval po uzavření svého gymnázia se svými kolegy studenty svépomocí, bez budovy i bez kantorů. V danou dobu mohl dopis působit spíše jako neuvěřitelný životní příběh, ale zakladatelé se na něj později mnohokrát odkazují. Dále se zde objevuje dopis pana Viktora Serebriakoffa, který pomohl nastartovat Mensu a exportoval ji z Velké Británie do celého světa, podporující projekt školy.

V časopise 4/1993 (vydaném v dubnu) se objevuje reportáž z plesu podnikatelů konaného 26. února 1993 v hotelu Pyramida a spojeného s dražbou zajímavých předmětů ve prospěch nadace Mensa gymnázia. Prvním draženým předmětem byla pouta, která věnoval tehdejší ministr vnitra, pan Jan Ruml. Pouta vydražila krásná dáma ve zlatých šatech za 5 100 Kčs. Pouta jí byla také ihned nasazena se slovy, že odemčena budou až po zaplacení. Zlatým hřebem dražby byla vkladní knížka České státní spořitelny s vkladem 20 Kčs na jméno … Václav Klaus. Byla vydražena za na tehdejší poměry neuvěřitelných 30 000 Kčs (průměrná mzda v roce 1993 činila 5 904 Kčs). Mezi dalšími předměty byl například kabát slavnostní uniformy oděských námořníků věnovaný tehdejším ministrem práce a sociálních věcí panem Janem Vodičkou a svazácká košile, kterou však nikdo nechtěl. Celkem dražba vynesla 62 750 Kčs. Přítomní členové Mensy udivovali ostatní, když se místo tance věnovali skládání hlavolamů.

V časopise 5/1993 (vydaném v květnu) se v článku nazvaném „Předchůdce Mensa gymnázia“ objevuje zpráva informující o tom, že gymnázium bude založeno a začne fungovat od září 1993, ač se odpovídající školní budovu sehnat nepodařilo (s odkazem na zmíněný dopis pana Rotta). Za přechodnou adresu má posloužit Dům dětí a mládeže Nad Buďánkami II/17 v Praze 5. Otevřeny budou prima, sekunda a tercie, do každé bude přijato 10 studentů. Ředitelem školy se stane pan doktor Tomáš Houška. Z popisu cituji: „Třída ale nebude definitivní neměnná jednotka – na většinu předmětů se budou děti dělit podle úrovně znalostí a zájmu o obor.“ Zároveň se také objevují zmínky o založení Dětské Mensy.

S datem 5. dubna v mensovním archivu nacházíme „Projekt Osmiletého gymnázia Buďánka“ podepsaný paní Havlíčkovou, paní Vondrákovou a panem Houškou. OGB je plánováno jako mezikrok před založením Mensa gymnázia. Současný krok vychází z toho, že krom budovy jsou již načrtnuty osnovy, vybrány učebnice i domluveni někteří pedagogové a byla by škoda s otevřením školy pro nadané děti čekat další rok. S ohledem na absenci zákona o neziskových organizacích projekt počítal s tím, že škola bude nejprve zřízena na základě živnostenského oprávnění paní Havlíčkové.

V časopise 6/1993 (vydaném v červnu) paní Havlíčková informuje, že profesorský sbor je již kompletní, krom profesora botaniky (ředitel botanické zahrady ani vedoucí katedry botaniky nemají k dispozici volného člověka). Výpočetní technika se bude učit na MFF, astronomie se bude učit v planetáriu.

Slzy do očí vhání následující odstavec, cituji: „Zřídit školu během tří týdnů je poněkud náročná záležitost, musím ale říci, že jsem se prozatím setkávala pouze s ochotou a snahou pomoci – především v Domě dětí na Buďánkách, kde nám pan ředitel Havel i ostatní vyšli maximálně vstříc, na finančním úřadě, u hygieniků, prostě všude. Bez problémů bylo i zajištění obědů v blízké škole na Podbělohorské, díky ochotě paní ředitelky i vedoucí jídelny. Návrh na zařazení do sítě škol jsme včas odevzdali …“ Ředitelem se stal pan Tomáš Houška.

Mezitím probíhalo testování, které bylo kombinací přijímacího řízení na gymnázium a do Dětské Mensy. V časopise 7/1993 (vydaném v červenci) se dočteme, že se prvního kola zúčastnilo 347 zájemců. Článek podepsaný paní Petrou Jebavou říká: „Velké testování dítek za účelem obsazení našeho velikého gymnázia proběhlo v přiměřeném zmatku koncem května. Zájemců bylo mnoho, a tak se poněkud nedočkavě strkali a handrkovali u zápisu. Některé děti přišly cílevědomě samy, jiné podporovány nervózními rodiči.“ O projektu velmi netradiční školy bez budovy se v následném textu mluví jako o hotové věci. Z informací o škole cituji: „Výrazně individuální přístup je hlavní zásadou tohoto o projektu. To potvrzuje i široká škála volitelných předmětů, a to už od primy … Známkovat se zde samozřejmě nebude – je přece tolik jiných způsobů, jak přivést dítě k tomu, aby se něco naučilo.“

V září 1993 nastoupili studenti do tříd … a dál je to jiná pohádka. Nebylo to ani lehké, ani přímočaré. Dodávám jen, že v roce 2010 bylo Osmileté gymnázium Buďánka přejmenováno na Mensa gymnázium, což nyní můžeme vnímat jako symbolické stvrzení toho, že problém s budovou byl konečně vyřešen, za což patří velké uznání současnému vedení.

Paní Havlíčková dostala za svoji snahu bronzovou Medaili ministra školství a cenu mensovní nadace pro vzdělání a výzkum.

Autor: Redakce

Prosím, ověřte si funkčnost průkazu, jak bylo uvedeno v průvodním dopise: buďto nasnímáním QR kódu (obrazec na zadní straně průkazu) nebo navštívením pod ním uvedené webové adresy (například: http://www.mensa.cz/qr?id=9qgukk4sj). Pokud budete mít problém, prosím, neváhejte mne kontaktovat na: tomas.kubes@mensa.cz.

Co dělat, když průkaz nedorazil?

Pokud jste vstoupili do Mensy po 2. 4. 2012, prosím, vyčkejte, Vaše průkazy byly teprve objednány. Stejně tak vyčkejte, pokud máte jméno delší než 22 znaků. Pokud nespadáte ani do jedné skupiny, prosím, napište na tomas.kubes@mensa.cz.

Proč se průkazy zpozdily?

Hlavními důvody zpoždění u dodavatele bylo neodhadnutí pracnosti výroby oboustranně personalizovaných průkazů, které vedlo k nutnosti míně upravit grafické zadání (což znamenalo zopakovat celý proces schvalování a kontroly), a celkově značně letargický přístup dodavatele k práci (ale i k fakturaci, zatím si o peníze neřekl). O zdržení a náročnosti projektu se podrobněji psalo v dubnovém časopise na straně 16.

Proč Mensa objednávala nové průkazy?

Mně osobně již delší dobu přišlo, že Mensa je hodna členského průkazu, který vypadá reprezentativně a profesionálně. Na podzim 2010 jsem založil anketu, kde jsem se ptal, zda by členové byli ochotni za lepší průkaz případně zaplatit. Vyšlo z ní, že 61 % by preferovalo dát 25 Kč za kvalitní průkaz. Usuzuji, že především pro neaktivní členy je průkaz jeden z mála symbolů členství, a tak jim přijde vynaložení 25 Kč za to, že vypadá kvalitně, jako rozumná investice.

Dlouhou dobu byl projekt u ledu a neměl v Radě Mensy podporu. V září 2011 však došly archy na původní průkazy, a protože jejich platnost byla omezena do roku 2012, vyvstala otázka, co dál. Nemělo smysl je pouze dotiskovat. V té době jsem již měl přibližnou představu o cenách plastových průkazů a přesvědčil jsem Radu, že to je správná cesta.

Kolik projekt stál?

Současný dodavatel vyhrál výběrové řízení s cenou 89 500 Kč za pět let – tato cena má zahrnovat všechny výdaje na spravování průkazů za pět let, tj. nejen výměnu dosavadních, ale i vydávání nových průkazů. Očekávaná cena za samotnou výměnu je 56 500 Kč (v době uzávěrky nemáme k dispozici fakturu). Zdá se to hodně, ale člověk si musí uvědomit, co tuto cenu tvoří. Jeden průkaz by měl podle kalkulace vyjít celkem na 20,10 Kč, z toho je však 7,50 Kč poštovné, 6,70 Kč obálka, dopis a kompletace a pouhých 5,90 Kč za samotnou plastovou kartu. Pokud by se Mensa nerozhodla zrušit průkazy úplně, náklady s rozesláním jakýchkoliv jiných by vznikly také, a pokud by distribuci prováděla externí firma, byly by víceméně identické.

Pro zajímavost, jeden samolepicí kupon potvrzující členství stojí spolu s vložením do časopisu kolem 1 Kč, takže jen na nich by Mensa za 10 let platnosti nových plastových průkazů utratila více než za plastovou kartičku. V tomto ohledu je přechod na kartu s elektronickým ověřením jednoznačná finanční úspora. Takovou kartu však nedokážeme rozumně vyrábět vlastními silami, bez nutnosti kupovat speciální software a stroj. Nezjišťoval jsem, za kolik by papírové průkazy natiskla externí firma, ale i jednostranná barevná vizitka stojí minimálně 3 Kč, a to se tisknou všechny stejné, průkazy jsou přitom každý jiný. Troufnu si proto říci, že současné řešení je pro Mensu jednoznačnou úsporou nákladů a ušetřit by se dalo jedině úplným zrušením průkazů. Jediný potenciál pro úsporu v současném řešení byl v distribuci, viz níže.

Proč průkazy přišly v separátních obálkách?

Ruční sloučení více průkazů na jednu adresu do jedné obálky se ukázalo jen o pár stokorun levnější než zaslání průkazů jednotlivě a přinášelo riziko chyb. Jako nejvhodnější varianta překvapivě vyšlo přiložení časopisu Mensa ke každému průkazu (společné rozeslání), nicméně poté, co dodavatel nestihl termín distribuce dubnového čísla, rozhodl jsem se nečekat další měsíc na červnový časopis a rozeslat průkazy, jakmile budou hotové (ve snaze, aby dorazily před celostátním setkáním, což se i přes každodenní urgence dodavatele v posledních 14 dubnových dnech nepodařilo).

K čemu průkazy slouží?

V současné době Mensa průkazy nepoužívá. Proč? Starý průkaz díky jeho podobě mnoho způsobů užití neměl, a proto se nevyužíval. To ale neznamená, že jakékoliv průkazy nelze nijak využít, to byla vlastnost konkrétního typu konkrétně vypadajícího průkazu. Nové průkazy jsou navrženy tak, aby jméno bylo co největší a šlo je využít jako konferenční jmenovku. Osobně si myslím, že pokud budeme chtít průkazy využívat, najdou se i další smysluplná využití.

Proč na průkazu není uveden titul?

Důvody jsou tři. Zaprvé v Mense při běžné komunikaci tituly nepoužíváme, zadruhé ne všichni členové své tituly na přihlášce uvedli, takže je pro všechny neznáme, a zatřetí by tituly snižovaly čitelnost jména, které je na průkazce tím nejvýznamnějším údajem a mělo by být co největší.

Na závěr si dovolím podotknout, že se QR kódy postupně začínají objevovat na reklamách kolem nás a je příjemné vidět, že Mensa v něčem patří k pionýrům.

Autor: Tomáš Kubeš

• str: počet stránek daného čísla
• náklad: celkový náklad (může se lišit od čísla uvedeného v tiráži, pokud byla objednávka na poslední chvíli zvýšena)
• rozesláno: počet časopisů rozeslaných členům, v případě prosincového čísla i nečlenům (počty jsou nižší než počet členů Mensy, protože lidem na stejné adrese může chodit jen jeden výtisk a členové Dětské Mensy, kteří vstoupili v době, kdy nemuseli platit členský poplatek, časopis nedostávají) 

Autor: Redakce

Inteligenční giganti dokazují relativitu časových jednotek

„Zdá se až k neuvěření, jak rychle to uběhlo, a je tu zase nový rok. A tak je namístě malá rekapitulace toho, co se událo v uplynulém půlroce.” (Mensa 1/2009, Zpráva – ekonomika a administrativa, s. 12)

Hromadně se účastní svých úspěšných projektů

„V současné chvíli je projekt částečně sužován nedostatkem dobrovolníků. Pravdou je, že na projektu v současné chvíli pracuji zcela sama.“ (Mensa 6/2010, Projekt Kariérní podpora, s. 30)

Zuřivě debatují o závažných tématech

„Aktivita na intranetu se v posledních měsících nebývale zvýšila, určitě se nezapomeňte přihlásit na intranet.mensa.cz a podívat se, co se děje. Nejžhavější diskusní témata (11. 11. 2010)

• S IQ na ženy? – 103 příspěvků
• Swingers party – 58 příspěvků
• Členská legitimace – 37 příspěvků“

(Mensa 6/2010, Co se děje na intranetu, s. 21)

Společně se baví na zajímavých a užitečných akcích

„V roce 2008 se uskutečnilo první Mensovní mistrovství ČR v kuličkách, kterého se zúčastnilo 22 hráčů. Většina z nich to vzala jako jednorázovou akci, o pravidelné hraní projevil zájem zatím jen jeden hráč. (…) Pokud by měl někdo zájem o pravidelné hraní, ozvěte se mi, ať můžeme založit SIG a trénovat společně.” (Mensa 1/2009, SIG Kuličky, s. 34)

A na ještě zajímavějších a užitečnějších akcích

„Zřejmě největším zážitkem tohoto setkání byla soutěž v pexesu.“ (Mensa 6/2010, Valná hromada místní skupiny České Budějovice, s. 61)

Organizují prestižní, našlapané soutěže krásy

„Miss Mensa. Od 1. 12. 2010 do 31. 3. 2011 se mohou hlásit slečny, paní (svobodný stav jsme již jako podmínku zrušili) a obecně osoby ženského pohlaví ve věku od 14 let (horní věkovou hranici jsme také zrušili).” (Mensa 6/2010, Miss Mensa, s. 17)

Miss Mensa

Soutěž Miss Mensa má vtipnou historii. V jednom z posledních ročníků se jí účastnily třeba jen čtyři kandidátky. Mrkněte na finalistky roku 2010. Výherkyně je sice milá blondýnka, ale co s tím, když ani sám šéfredaktor časopisu nedokáže v rozhovoru s ní vymyslet lepší dotaz než: „Proč se nejmenuješ Karel?“

Vědí, že budoucnost je nejistá

„Předkládáme Vám plánované akce na rok 2009. V průběhu roku se ještě objeví řada dalších, které vzniknou spontánně, a naopak některé z plánovaných aktivit se nemusí uskutečnit.” (Mensa 1/2009, Kalendář akcí na rok 2009, s. 2)

Redakce jejich časopisu se brodí v záplavě zajímavých materiálů

„Každý člen Mensy ČR může poslat libovolný počet příspěvků na jakékoliv navržené téma.“ (Mensa 6/2010, Já a Mensa, s. 20)

Magazín

Časopis Mensy se jmenuje Mensa. Opravdu. Spolek nejchytřejších hlav v naší zemi podumal a vymyslel tohle originální jméno. Navíc vyvedené v sexy 3D fontu, který sice vypadá stejně hlavou nahoru i dolů (říkají tomu ambigram), ale nečitelný je z obou stran stejně.

Vyznají se ve společenských hrách

„… kde se od 14:00 budeme střídavě věnovat ping-pongu, pétanque, grilování, dalším společenským hrám, popř. ohni či malému bazénku.“ (Mensa 4/2010, Grilování v Prostějově s. 26)

Berou mezi sebe i hadry. Samozřejmě když mají dostatečně vysoké IQ

„Na srazu bylo vidět, že Mensa je opravdu rozmanitá společnost, některým členům to opravdu seklo. Dokonce i oblek, naneštěstí bez taláru, se objevil s výmluvou, že jde, jako já, rovnou z práce.“ (Mensa 4/2010, Exkurze u hasičů v Brně, s. 52)

Jsme jiní, protože jsme stejní

Šéfredaktor magazínu Mensa Tomáš Kubeš se v jednom ze svých bystrých úvodníků vyznává: „Mensa je otevřenost a tolerance. Mensa je nebát se být sám sebou.“ Ač prý jsou lidé v Mense nesmírně různorodí, mají společnou osobní zkušenost s tím, jaké to je, lišit se svou inteligencí od okolí. Což je údajně vede ke společné toleranci a dalším dobrým vlastnostem. Vyznáte se v tom? Nejsme si jistí, jestli jsou všichni mensané stejní, protože vědí, jaké to je, být jiný, nebo jestli jsou každý jiný, protože mají všichni úplně stejnou zkušenost, každopádně jsou ale v moc povedeném spolku. Je plný zajímavých a inspirativních osobností. „Je neuvěřitelné, kolik zajímavých a schopných lidí v Mense je, jen o nich nevíme.” (Mensa 1/2009, Zpráva – ekonomika a administrativa, s. 13)

Originál si můžete v PDF stáhnout na adrese http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c76-03-2011.pdf nebo si jej prohlédnout na webu. Autorům děkujeme za přípravu zábavného průřezu obsahem našeho časopisu.

Autor: Kach Na

Rád bych proto poděkoval všem, kteří do přípravy časopisu dobrovolně vložili svůj čas a úsilí, protože bez mnoha ochotných pomocných rukou (a hlav) by časopis nikdy nemohl vzniknout, především pak sazečce Petře Pelikánové, redaktorům a redaktorkám (abecedně): Erice Daňkové, Lucce Kučerové, Pavlu Opltovi, Veronice Partikové, Zuzce Polákové, Lucce Svitákové a Zuzce Šimkové, korektorům a korektorkám Veronice Flídrové, Martinu Hájkovi, Čestmíru Kalusovi, Janu Kašparovi, Ivo Kučerovi, Vojtěchu Pišlovi, Evě Tobiášové, Danielu Urbánkovi, Jiřině Vlkové a Zdence Vojáčkové, překladatelům Milanu Bubalovi, Haně Erbsové, Jiřímu Chmelovi a Petru Psutkovi, lidem, kteří pomáhají s publikací článků na web, Ludmile Čaňkové, Radku Doubravovi, Lence Klášterkové, Petru Kolovratovi a Barboře Telferové, dále Jiřímu Pokornému, který Mense bezplatně poskytl software (včetně podpory) pro webový časopis, a nakonec Vám všem, kteří jste časopis svými příspěvky naplnili.

Autor: Tomáš Kubeš