398 Rozhledna Doubrava
„…během výšlapu by se ani nic zvláštního nestalo, kdyby se stezka těsně pod vrcholem nezměnila na travnatou úzkou cestičku. Tady se naše dojmy na krátkou chvíli rozešly, protože zatímco jedni si pochvalovali, jak jim rosa krásně čistí boty, druzí se sportovní obuví hustě větranou, neměli již tak příjemné pocity. Pouze jeden člen výpravy byl natolik prozíravý, že si i přes avizované chladnější počasí nasadil letní gumové pantofle, a tak měl dokonale čistou nejen obuv, ale i chodidla.“
V zámku a předzámčí
„Zámeček Vizovice byl postaven ve francouzském barokním stylu v polovině 18. století, má jednoduchý tvar písmene „U“ a poněkud nudnou fasádu, což kontrastuje s tím, že uvnitř skrývá barvité a bohatě zařízené interiéry ve stylech baroka, rokoka, empíru a biedermeieru vybavené vzácnými sbírkami porcelánu, orientálních předmětů a obsáhlou a velmi cennou sbírkou obrazů.
Nic z toho však naše oči neviděly, protože jsme došli k závěru, že na prohlídku zámku již nezbývá čas, a tak jsme se odebrali zpět k autům, abychom vyrazili na další cestu. A jistě bychom k nim v plánovaném čase i došli, kdybychom procházejíce kolem předzámčí samovolně nezastavili a nehleděli střídavě na sebe navzájem a na velký nápis „Zámecká čokoládovna Vizovice“.“
Táborák u Janova hradu
„Janův hrad se nachází vysoko na kopci, na Janově hoře, a i když je z velké části obklopen lesem, z jedné strany je nádherný až malebný výhled na okolní krajinu, hory, louky a vesnice. Právě na tomto místě jsme se utábořili a rozdělali oheň. Zahnali jsme hlad, ohřáli se a diskutovali na témata od výchovy dětí a školních lapálií přes divadelní hry Járy Cimrmana a zkušenosti ze zahraničních cest až po mezinárodní vztahy a třaskavější multikulturalismus. A protože jsme byli dosti odlišní věkem i oborem působnosti, každý měl čím přispět, každý měl tak trochu pravdu, názorů a úhlů pohledu padalo mnoho, čas příjemně ubíhal a vůbec se všichni cítili fajn a pochvalovali si, jak se nám ten poslední prázdninový víkend pěkně vydařil.“
Poděkování
Za hladký průběh celé akce od časně ranních až do pozdně večerních hodin patří velké díky hlavní organizátorce Janě Šindelářové, dále předsedovi MS Zlín Michalovi Blümelovi za zajištění dopravy, Vladimíru Malinovi za odborné konzultace, Martinovi Šeflovi a Kateřině Novotné za generační příspěvky do diskuse a benjamínkovi akce Vanesce Wolfové za celodenní zábavný program.
„…během výšlapu by se ani nic zvláštního nestalo, kdyby se stezka těsně pod vrcholem nezměnila na travnatou úzkou cestičku. Tady se naše dojmy na krátkou chvíli rozešly, protože zatímco jedni si pochvalovali, jak jim rosa krásně čistí boty, druzí se sportovní obuví hustě větranou, neměli již tak příjemné pocity. Pouze jeden člen výpravy byl natolik prozíravý, že si i přes avizované chladnější počasí nasadil letní gumové pantofle, a tak měl dokonale čistou nejen obuv, ale i chodidla.“
V zámku a předzámčí
„Zámeček Vizovice byl postaven ve francouzském barokním stylu v polovině 18. století, má jednoduchý tvar písmene „U“ a poněkud nudnou fasádu, což kontrastuje s tím, že uvnitř skrývá barvité a bohatě zařízené interiéry ve stylech baroka, rokoka, empíru a biedermeieru vybavené vzácnými sbírkami porcelánu, orientálních předmětů a obsáhlou a velmi cennou sbírkou obrazů.
Nic z toho však naše oči neviděly, protože jsme došli k závěru, že na prohlídku zámku již nezbývá čas, a tak jsme se odebrali zpět k autům, abychom vyrazili na další cestu. A jistě bychom k nim v plánovaném čase i došli, kdybychom procházejíce kolem předzámčí samovolně nezastavili a nehleděli střídavě na sebe navzájem a na velký nápis „Zámecká čokoládovna Vizovice“.“
Táborák u Janova hradu
„Janův hrad se nachází vysoko na kopci, na Janově hoře, a i když je z velké části obklopen lesem, z jedné strany je nádherný až malebný výhled na okolní krajinu, hory, louky a vesnice. Právě na tomto místě jsme se utábořili a rozdělali oheň. Zahnali jsme hlad, ohřáli se a diskutovali na témata od výchovy dětí a školních lapálií přes divadelní hry Járy Cimrmana a zkušenosti ze zahraničních cest až po mezinárodní vztahy a třaskavější multikulturalismus. A protože jsme byli dosti odlišní věkem i oborem působnosti, každý měl čím přispět, každý měl tak trochu pravdu, názorů a úhlů pohledu padalo mnoho, čas příjemně ubíhal a vůbec se všichni cítili fajn a pochvalovali si, jak se nám ten poslední prázdninový víkend pěkně vydařil.“
Poděkování
Za hladký průběh celé akce od časně ranních až do pozdně večerních hodin patří velké díky hlavní organizátorce Janě Šindelářové, dále předsedovi MS Zlín Michalovi Blümelovi za zajištění dopravy, Vladimíru Malinovi za odborné konzultace, Martinovi Šeflovi a Kateřině Novotné za generační příspěvky do diskuse a benjamínkovi akce Vanesce Wolfové za celodenní zábavný program.