Hned u vchodu nás čekalo příjemné přivítání – jedna irská whisky na rozjezd (vzhledem k tomu, že to bylo na zdraví i na účet podniku, mnoho jsme se nezdráhali). Vybrali jsme nějaké irské speciality a mezitím jsme hráli Černé historky, abychom si ukrátili čekání. Černé historky nás však natolik pohltily, že jsme málem nezaregistrovali, že už máme jídla na stole. Opět jsme si zahráli naši oblíbenou hru s posunováním talířů, aby každý mohl ochutnat vše. Schůzka se opět trochu protáhla, ale myslím, že to nikomu ze zúčastněných nevadilo. Abych trochu navnadila vaše chuťové pohárky, uveřejním krátký výběr z našeho menu: ušatá miska „Antrim“ plná grilovaných wocásků z anglické slaniny, grilovaný flák krkovice „Doolin“, měkoučká krkovička servírovaná s cibulovou marmeládou, irský Švejk „Cavan“, „Shepherd’s pie“, mleté masíčko s čepicí bramborové kaše.
Když tak přemýšlím o tom, které země jsme již v našem putování navštívili, zdá se mi, že jsme již ujeli velký kus cesty (podíváme-li se například na vzdálenost Ukrajiny a Irska), ale ještě jsme se ani jednou nezastavili u nás doma v Čechách. Je to asi dobrý nápad, ale marně přemýšlím, jestli znám nějakou typicky českou restauraci. Tak se na závěr musím zeptat: „Kam budou směřovat naše příští kroky?“