Přinášíme vám reportáž ze simulovaného soudu, který se konal dne 18. 3. 2026 na právnické fakultě, kde k tomu mají zřízeny speciální místnosti, což zprostředkoval náš bývalý student, dnes student PF UK, Marek Valko. Soud se uskutečnil v rámci základů platného práva, kde letos probírají pracovní právo. Tématem byla náhrada škody za odloženou věc v zaměstnání. Žáci postupovali podle předem sepsaného scénáře, avšak výpovědi svědků, účastníků i znalců, stejně jako chování soudců, je zcela autentické, scénář byl jen rámcový a neměli v něm vše dopodrobna sepsané. Videozáznam soudního líčení můžete vidět na facebookové a instagramové stránce školy.
SOUDNÍ zpravodajství člověk v tísni se želízky
reportér Natálie Waldaufová & kameraman Marie Lainerová
Záhada diamantového prstenu
Aneb lepší něco než nic
Valentýnský prsten v hodnotě jeden a půl milionu korun, záhadně prázdná skříňka a zaměstnavatel, který si myslí, že za vše může samotná poškozená. Pražský soud se v těchto dnech zabývá případem, jenž spojuje pracovněprávní spor s příběhem hodným telenovely.
Soudní síň zavání nedořešenými spory a nově koupeným parfémem žalobkyně. Na lavicích sedí zástupci obou stran sporu, jejichž pohledy se kříží, důsledkem celého dramatu – přesněji řečeno, chybí jeden diamantový prsten. A právě kvůli němu se dnes celý sál sešel.
Příběh začíná, jak se na pořádný soudní spor sluší a patří, valentýnskou romantikou. Dne 14. února 2026, kdy si paní Milada, personalistka společnosti Sluníčko, s. r. o., vzala svého dlouholetého přítele Alfonse. Alfons, patrně muž, který věří, že city se měří v karátech, daroval novomanželce diamantový prsten v hodnotě 1 500 000 Kč. Milada prsten přijala s nadšením a od té chvíle ho nosila každý den. Přesněji čtrnáct dní.
Starý známý, ale nový problém
Dne 1. března 2026 nastupoval do Sluníčka nový zaměstnanec Jindra, Miladina dávná známost. A zde se romantická pohádka začíná komplikovat způsobem, který by Alfons jistě neocenil. Milada se totiž rozhodla, že Jindra o jejím manželství vědět nebude a prsten, ten zářivý důkaz manželského stavu, sundala. Položila ho do neuzamykatelné skřínky za vrátnici. V prostoru, kam si zaměstnanci odkládají věci a kam sice vrátný Valdemar teoreticky dohlédnout mohl, ale ze své židle tam přímo neviděl. Stalo se v 7:55 ráno. Do 12:30 byl prsten pryč.
Milada, která se vracela ze zaučování Jindry, zjistila, že skříňka skrývá pouze její šálu, nikoliv její drahocenný prsten. Panika byla okamžitá. Vydala se za svou nadřízenou, jednatelkou společnosti, paní Kamilou. Odpověď, které se jí dostalo, nebyla zrovna soucitná. Kamila dala Miladě jasně najevo, že drahé šperky do práce nepatří a že si za situaci může sama. „Takhle drahé věci se do práce nenosí,“ zazněla tehdy věta, která se dnes stala jedním z ústředních argumentů sporu.
Dva miliony a půl dělají jednoho nesouhlasného zaměstnavatele
Milada se s tímto závěrem nesmířila a podala žalobu. Po společnosti Sluníčko, s. r. o., žádá celkem 2 500 000 Kč – 1 500 000 Kč jako náhradu škody za ztracený prsten a dalších 1 000 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. Ztracený prsten ji totiž, jak sama uvádí, neskutečně tíží u srdíčka. Lze těžko posoudit, zda soud bude tuto bolest srdce oceňovat v milionových částkách, ale jistě nezůstane bez povšimnutí.
Kamila, která za spor nese odpovědnost na straně zaměstnavatele, veškerá obvinění odmítá. Podle ní Sluníčko, s. r. o., poskytuje zaměstnancům nadstandardní pracovní podmínky a vstřícný přístup. Tvrdí, že pokud by Milada přišla a požádala o bezpečné uložení prstenu, ochotně by jí pomohla. Že tak Milada neučinila, je dle ní pouze její hloupost.
Okolo koho se to vlastně točí
Celý případ se odehrává za přítomnosti bohatého obsazení. Vedle Milady a Kamily figuruje v kauze také vrátný Valdemar, muž, jehož pracovní náplní bylo hlídat vstup do budovy, ale jehož zorné pole vidění na klíčový prostor se stalo předmětem právní argumentace. Dále jsou tu uklízeč Radovan a účetní Evžena, kteří se toho rána v budově rovněž pohybovali. A pak je tu samozřejmě Jindra, nevinný strůjce celého příběhu, kvůli jemuž samotnému prsten skončil tam, kde skončil. Zda Jindra o své roli v tomto příběhu vůbec ví, zůstává otázkou.
Rozsudek, tedy alespoň část, je také něco
Soud nakonec přistoupil k takovému řešení, že Milada náhradu škody za prsten dostane, leč nikoli v plné výši. Žalovaná společnost jí vyplatí pouze část požadované částky. Nemajetková újma v hodnotě jednoho milionu, která tak tíží Miladino srdíčko, soudem uznána nebyla. Rozsudek tak připomíná klasický kompromis, kdy nikdo není spokojen, ale obě strany mají alespoň o čem přemýšlet cestou domů.
Případ Milady a záhadně zmizelého diamantu tak uzavírá svou soudní kapitolu. Co však zůstává nezodpovězeno, je: kde je prsten? Valdemar mlčí. Radovan mete. Evžena počítá. A Jindra se zatím zorientovává v novém zaměstnání a nejspíš netuší, jakou lavinu svým příchodem na pracoviště spustil.
