Není to zase tak dlouho, co jsem převzal oznamování času a místa akce pojmenované Pražský deskoherní večer (zkráceně PDV) od Martiny Magdové. Záměrně nepoužívám slovo organizování, protože by to nebylo dost uctivé k opravdovým organizátorům běžných akcí Mensy. Ovšem už řadu let před tímto mým angažmá platilo, že silvestrovská verze tohoto setkání milovníků deskových her patřila mezi hojněji navštěvované.
PDV má opravdu dlouhou tradici a po většinu let své existence využíval pohostinnosti klubu při obchodu Mephit na Arbesově náměstí. Tam jsem také poprvé zažil silvestrovskou deskoherní noc a odjížděl z ní (první ranní tramvají) s pocitem, že lepší způsob, jak strávit poslední den v roce, už těžko najdu. Protože silvestr nejsou Vánoce, většinou se chceme bavit, zažít veselou atmosféru. A následující volný den umožňuje protáhnout hrací dobu do rozbřesku. Mám to štěstí, že díky PDV jsem narazil na skupinu lidí, která to viděla podobně. Samozřejmě ne každý, kdo začal, také vydržel do rozjezdu tramvají denního provozu. Ale pár nás vždy bylo, a tak tomu je stále i poté, co účastníci využívají místnost v sídle Mensy Česko na ČVUT (v Praze 6, budova CIIRC). Pandemie covidu-19 významně přerušila pravidelné setkávání (PDV byl a je každý měsíc), ale na silvestra se hrálo vždy, protože v době, kdy vnitřní předpisy školy byly přísnější než vládní nařízení, se jádro hráčů sešlo u mne doma.
Letošní účast byla sice slabší než jiné roky, ale všichni vydrželi přes půlnoc a mírná většina (5 lidí) vydržela do rozbřesku. Obdiv patří mamince se školou povinným synkem, kteří se v prvních hodinách nového roku vraceli do Mladé Boleslavi. Ano, účastníci PDV jsou mnohdy mimopražští a někteří přijedou i na silvestra. Ostatně zápal do hry překoná i jazykové bariéry – několikrát nás navštívila mensanka z Francie a občas někdo přivede svého kamaráda nebo partnera, co si česky umí stěží objednat v restauraci.
Silvestrovská akce v CIIRC má kromě možnosti zahrát si i několik delších her dvě specifika. Jednak pochutin, co se obvykle nosí (oříšky, lupínky, ovoce, sušenky), je podstatně více a jsou doplněny jak o ukázky cukroví z domácích vánočních stolů, tak o vydatnější stravu (pomazánky, chlebíčky, salámy), aby nikoho v přemýšlení nerušil hlad. Druhou zvláštností je půlnoční přiťuknutí si sektem (z větší části nealkoholickým) na střešní terase, odkud je vidět na většinu ohňostrojů nad Prahou. A věřte, že i když jich o letošním Novém roce byla tak polovina co loni, stálo to za to.
Co uvést k hlavní náplni: her bylo doneseno jako obvykle asi 3x víc, než by se dalo stihnout. Tak to má být, aby bylo z čeho vybírat. Nepsal jsem si, co vše se hrálo, ale začalo se klasickou „rozjezdovkou“ Fluxx, protože do ní lze přibírat hráče i postupně. Mezi těmi delšími, co jsem hrál osobně, byl dvakrát Bang!, Zeměplocha, z kratších třeba Infarkt. U dalšího stolu byla Kolejka, Krabčáci a pár dalších. I na party hry (Koncept, Yogi) se dostalo.
Část lidí odcházela unavena, ale radost z příjemně stráveného času byla vidět na očích všech. Zvláštní poděkování patří těm, kteří vydrželi dostatečně svěží až do rána a pomohli mi místnost a kuchyňku uklidit. Nicméně hlavní je stálá přízeň a zaujetí: většina účastníků dorazila i na následný PDV, posunutý na 9. ledna.
