Sámo

Od Tomáš Nováček

Sámo byl naším prvním státním představitelem, hlavou našeho prvního státního útvaru, který se po něm nazýval Sámova říše. Byl to také první státní útvar Slovanů. Sámova říše existovala v letech 623 – 658 a rozprostírala se na území dnešní České republiky, východu Německa, západu Slovenska, západu Maďarska, jihozápadu Polska, východu Rakouska a severu Slovinska. Jejím geopolitickým centrem byla pravděpodobně oblast dnešního jihovýchodu České republiky – Mikulčice a okolí, tedy pozdější geopolitické centrum našeho druhého státního útvaru, Velké Moravy.

Sámova říše vznikla a upevnila se z odporu proti útlaku ze strany neslovanských etnik, a to Avarů a Francké říše. Avaři obývající Potisí a Panonii (tj. dnešní Maďarsko) napadali okolní slovanské obyvatelstvo a ekonomicky na něm parazitovali, což vedlo v roce 623 k povstání Slovanů proti nim. Při tomto povstání zde pobýval francký kupec Sámo se svým doprovodem. Sámo pocházel ze Senonského kraje, byl přirozeně inteligentní vůdčí typ s dobrými ekonomickými a politickými znalostmi. Sámo se svým doprovodem se postavil na stranu Slovanů proti Avarům. V průběhu tohoto boje poznali Slované Sámovy kvality, a proto si ho zvolili za svého představitele.

Slované pod Sámovým velením Avary porazili. Po porážce Avarů byl vytvořen nadkmenový svaz, který byl později nazván Sámovou říší.

V roce 631 vyslal francký král Dagobert svá vojska, aby napadla Sámovu říši. Francká vojska si po porážce Avarů chtěla Slovany podmanit, ale Sámova říše byla natolik materiálně silná a vyspělá, že Dagobertovo vojsko porazila v bitvě u hradiště Wogastisburgu (leželo pravděpodobně v severozápadních Čechách). Sámovi vojáci pak v roce 631 vtrhli do Durynska, části Francké říše, a pak své nájezdy v letech 633 – 636 zopakovali.

Sámo pochopil, že Slované potřebují informace z tehdy jim známého světa, proto podporoval obchod. Dnes bychom řekli, že dělal vstřícnou politiku vůči cizím právnickým osobám. Zamezil, vyhnal či jinak se zbavil cizinců, kteří jeho říši neprospívali nebo jí přímo škodili. Dnes bychom řekli, že zlikvidoval kriminalitu, ale nyní by ho určitě označili za xenofobistu a muže nezvyklého myšlení.

Díky vazbám na obchod byla Sámova říše schopna pohrozit Francké říši (ale i ostatním) v duchu politiky: budete-li znovu dělat potíže, vaši obchodníci budou mít hospodářské ztráty. A to zapříčinilo, že obchodníci Francké říše tlačili na tehdejší francké politiky, aby nechali Sáma a jeho říši na pokoji. Slovany tedy nikdo nenapadal, přestože byla Sámova říše územně a i populačně slabší než říše Francká.

Tato Sámova politická koncepce je v mnohém podobná politické koncepci dnešního Švýcarska, Kajmanských ostrovů, Libye, Singapuru, Saúdské Arábie, Bahrajnu, Kataru, Ománu, Sjednocených arabských emirátů, Kuvajtu atd. (Vždyť přece v roce 1990 – 1991 bojoval za Kuvajt, za tento absolutistický emirát s trestem smrti a fyzickými tresty, celý západní demokratický svět, včetně tehdejšího Československa.)

Že byla tato Sámova politická koncepce úspěšná, dokazuje skutečnost, že po roce 636 žila Sámova říše v míru se svými sousedy, a to jak s Avary, tak s Franckou říší, a vytvářela příznivé podmínky pro rozvoj našich předků.

Na odkaz Sáma, tj. jeho myšlenek a činů, navázala Velká Morava, na ni Český stát a v důsledku toho, dovoluji si tvrdit, existuje i dnešní Česká republika, i když dnes některé myšlenky a činy upadly v zapomnění.

Sámo zemřel v roce 658 přirozenou smrtí jako všemi oplakávaný a milovaný státník a jeho říše zanikla. Zbylo po něm 22 synů a 15 dcer, které měl s 12 ženami, protože v plodnosti je věčnost.

Obrázek: Pravděpodobná poloha Sámovy říše, autor: Zmaj; Wikimedia Commons

Autor: Vilém Vácha

Zanechat komentář

1 × = 4

Mohlo by se vám líbit