329
Klidný jsem při práci se dřevem,
třebaže tupé i dost tvrdé bývá
a rozumu si již vzalo nečítaně,
když je káráno a hlazeno,
mořeno, sušeno, páleno,
vzýváno hřeby, kázajíc dlaně.
Omezenců síť bez konců nicoty,
stlačený život v nevýznamný celek
jak zápis zřízeného života matek
spáleného, zmořeného,
lámaného a hlazeného
k plození tupých Jezulátek.
Odpoví mi i bez otázek,
ptát se však můžu na cokoli,
na každého je spolehnutí,
že bude vysoušet
a že bude pálit,
aniž by svědci byli vyslechnuti.