Ve dnech 4. – 8. 5. 2023 se v Prostějově setkalo přes 200 účastníků na celostátním setkání. V programu na ně čekalo přes třicet exkurzí do továren a institucí, přes čtyřicet sportovních aktivit, šest workshopů a tři přednášky.
V šesti týmových soutěžích ve stylu vesmírného sci-fi se ze dvanácti týmů nejlépe dařilo týmům 1. Nostromo, 2. Protector a 3. Starbug. V celkovém hodnocení jednotlivců se nejlépe umístili 1. Marta Švachoučková, 2. Vojtěch Zielina a 3. Irena Matoušková.
Děkujeme všem poskytovatelům exkurzí, všem, kteří se aktivně zapojili do programu, a především bychom chtěli poděkovat všem účastníkům za to, že na celém setkání vytvořili báječnou atmosféru.
Organizační tým ve složení Tomáš Blumenstein, Dana Blumensteinová, Ladislav Frankl, Jaroslav Grepl, Jaroslav Zavadil, Michaela Jánošková, Martin Blaha, Petr Mazal, Petra Mazalová, Pavel Valenta, Jana Trčková, Beáta Kalinová, Zdeněk Vychodil, Hana Blumensteinová, Baltazar Blumenstein, Eliška Valentová a Leoš Jurásek.
Poprvé na celostátním setkání
V Mense nejsem příliš dlouho a na celorepublikovém setkání mensanů jsem byla vůbec poprvé. Když jsem dorazila do Prostějova a před několika zatím neznámými lidmi v Hotelu Tennis Club prohlásila, že mám v kufru také štětce, akvarelové barvy a skicáky pro případ, že bych se během pobytu nudila, zaregistrovala jsem na tvářích přítomných jen shovívavý úsměv.
Samozřejmě jsem záhy pochopila, že nejenže nebudu mít šanci se nudit, ale vlastně budu chvílemi i dost unavená ze vstřebávání přehršle zážitků a na malířské povyražení ani nepomyslím. Na barvy a štětce jsem opravdu ani jednou nesáhla. Zato jsem poznala spoustu skvělých, pohodových, hravých a inspirativních lidí, kteří mají rádi takový humor a takovou zábavu jako já. Naučila jsem se spoustu nových věcí, poznala krásy Prostějova a jeho okolí.
Velmi děkuji všem a zejména organizátorům. Osobně jsem ještě nezažila akci podobného rozsahu, kde by vše tak dokonale klapalo. Na další setkání s mensany se už teď moc těším.
Michaela Spáčilová
Postřehy prvoúčastníka celostátního setkání
Setkání předčilo má vysoká očekávání. Už teď se těším na příští setkání v září v Ostravě!
Největší zážitky:
• vypouštění vlastnoručně vyrobené rakety z PET láhve do výšky 100 m (pohon: stlačený vzduch),
• prohlídka zemědělského sila s pšenicí – byli jsme až nahoře a koukali dovnitř (mimo jiné),
• tolik milých, zajímavých a přátelských lidí na jednom místě!
• večerní hraní deskovek – stačilo projít kolem a už jsem byl pozván do hry – naučil jsem se Krycí jména, Blokus, 6 bere!,
• když Tomáš zahrál večer na kytaru a zpívalo se,
• projížďky a přesuny po městě a okolí na sdílených kolech – Rekola,
• když jsem si ocelovou palicí vyrazil pamětní minci,
• když jsem bez újmy zvládl skok do bahna v potoce při šifrovací hře (dobrovolně),
• když jedna mensanka zahrála na klavír při prohlídce zámku (se svolením průvodkyně).
Tipy na zlepšení:
• …hodně přemýšlím…
• na začátku 1. a 2. dne by se hodilo zařadit hry pro organizované seznámení lidí v rámci týmu,
• dalo by se vymyslet místy i lepší počasí, ale dalo se to zvládnout. 🙂
Děkuji organizátorům za obrovskou práci, kterou jim to muselo dát. Jste skvělí!
Václav Semecký
Prostějovské setkání? Něco jako etalon.
Dovolte mi malé ohlédnutí za letošním celostátním jarním setkáním Mensy ČR. Jak jsem se vyjádřil již v pátek 5. 5. v prvním informačním denním listu přímo na setkání, očekával jsem velkolepou akci a očekávání bylo naplněno. Široká nabídka na objednávkovém webu musela uspokojit každého, já bych navíc ocenil její vyrovnanost, ve smyslu, že kdo se zpozdil a nevešel se na exkurzi nebo jiný zážitek podle svého největšího zájmu, našel náhradu, která nebyla nouzovkou. To platí i pro prohlídku podzemní štoly, která byla zrušena místní správou z technických důvodů. Díky tomuto výpadku jsem viděl opravdu zajímavý a moderní provoz továrny na moderní tkaniny (zejména podšívky a airbagy). Moje žena byla nadšena (já samozřejmě také) Národním domem, jakož i dalšími architektonickými skvosty Prostějova.
Podobně vyvážené byly i úkoly na bojovce, šifry byly asi lehčí než jindy, dokonce i já jsem nějaké vyřešil, což opravdu nebývá často. Ale snadné nebyly, aspoň můj tým se skoro nikdy nedostal pod nápovědní čas. Rád bych zdůraznil, že celkově organizace programu po celou dobu šlapala jako hodinky, bylo zjevné, že velký počet organizátorů byl přínosem, vše bylo dobře zkoordinováno. Závěrečná „raketová“ show byla pověstnou třešinkou na dortu. Čili jak z hlediska připravené náplně, tak z hlediska realizace vidím toto setkání jako vzor, přímo šablonu (etalon) pro porovnávání jiných, zejména budoucích setkání.
Je mým zvykem hodnotit bez emocí a vždy najít nějaké vady na kráse. Tentokrát to bylo opravdu těžké, musím se zaměřit na moje osobní a víceméně dlouhodobé stesky:
1) Většina soutěží byla málo „mensovní“, k úspěchu vedly především znalosti a paměť, přesto těch logických bylo více než na jiných setkáních a úloha se „slovními reaktory“ byla pravou logickou lahůdkou.
2) Času na volné potkávání bylo více než je průměr na setkáních posledních let, ale stále je ho málo, a hlavně pozdě, vlastně až od 21:30. Uvítal bych i malý posun programu, myslím, že večeře od 18:30 by nikomu nevadila.
Málem jsem zapomněl vyzdvihnout, že se do programu vešly i přednášky, navštívil jsem dvě a obě byly skvělé.
Jan Gruber
