Jarní až letní počasí přímo vybízí k výzkumům venku v terénu. Co takhle se rozhlédnout kolem sebe a zkusit určit stáří stromů, aniž byste do nich jakkoliv zasahovali?
Metod samozřejmě existuje více, ale my si pro náš výzkum vybereme ty, které se lehce dají realizovat s dětmi a běžně dostupnými pomůckami. Toto téma nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat přírodní svět a zároveň pochopit některé základní matematicko-fyzikální principy.
Určení stáří stromu podle jeho obvodu v hrudní výšce
Asi nejjednodušším způsobem je změřit obvod kmene v tzv. hrudní výšce dospělého člověka, což je podle některých zdrojů 1,37 metru, ale podle jiných jen 1,2 metru. Vzhledem k tomu, že nám jde spíše o práci dětí s měřidly a obecně vědecký přístup ke zkoumání světa kolem nás, zvolte jednu konkrétní výšku vhodnou pro práci dětí (spíše 1,2 m). Pro měření obvodu kmene je nutné zvolit vhodné měřidlo, což svinovací metr není. Doporučujeme užít krejčovský metr nebo provázek, jehož délku následně porovnáte právě se svinovacím metrem nebo pásmem.
Pokud známe obvod kmene stromu v prsní výšce, máme dvě možnosti, jak z něj zjistit stáří stromu:
a) Podle průměru, pokud známe růstový koeficient.
Průměr stromu v prsní výšce vypočteme dělením změřeného obvodu číslem π (přibližně 3,14) a následně vynásobíme průměr stromu tzv. růstovým faktorem pro daný druh stromu. Růstový faktor se liší podle druhu stromu a může být nalezen v různých zdrojích, ale vyhledává se nesnadno. Pro některé stromy jsme je našli: smrk 4.5–5 (dle druhu); javor 4.7; borovice 5; bříza 5; akát 5.9; dřín 7; habr 7.
b) Vydělíme obvod stromu číslem 2 a číslem 3. Stáří stromu se pohybuje mezi těmito výsledky.
c) Pro některé stromy najdeme na internetu celé převodní tabulky k určení stáří stromu podle obvodu kmene v prsní výšce – např. mensa.click/18v.
Určení stáří stromu podle jeho výšky
Aneb – Jak určit výšku stromu?
Jiným zajímavým způsobem určování stáří stromů je určit jeho výšku a podle toho, jak rychle strom roste do výšky, odhadnout jeho stáří. Informace o rychlosti růstu různých druhů stromů se vyhledávají poměrně snadněji nežli informace o rychlosti růstu stromů do šířky.
Metody odhadu výšky stromu (čehokoliv) jsou založeny na podobnosti trojúhelníků.
a) Nastavíte takovou situaci, kdy nějakou tyčkou (tužkou, klackem) ve své natažené ruce přesně zakryjete daný strom ve svém zorném poli. Znamená to, že stojíte dostatečně daleko od stromu. Potom stačí změřit kolikrát vzdálenější je strom od vás proti vzdálenosti vašich očí od tyčky v natažené ruce a tímto poměrem (třeba 35x) vynásobit známou velikost tyčky ve vaší ruce.
b) Změříte si (za pomocí tyčky ve vaší natažené ruce, když stojíte dostatečně daleko od stromu) kolikrát se vejde tyčka ve vaší natažené ruce do výšky stromu a zároveň na kmenu stromu udělá váš asistent značku ve výšce, kam podle vašich očí dosahuje jedna tyčka. Pak stačí jen změřit výšku značky na kmeni stromu a vynásobit změřeným počtem. (Stejným způsobem je metoda srovnání – vedle stromu se postaví dítě o známé výšce a někdo jiný o kus dále odhadne, kolikrát se dotyčný vejde do výšky stromu.)
c) Velmi podobnou metodou je „vzít si míru“ velikosti stromu opět na nějakou tyčku ve své natažené paži, příp. si rovnou rukama odměřit výšku stromu, a následně tyčku o 90° otočit, pomyslně položit na zem. Na místo, kam tyčka dosahuje, někoho postavit. Následně změříme vzdálenost dotyčného od stromu – a to je výška stromu.
My jsme tímto způsobem měřili s dětmi platany na školní zahradě, které podle internetu rostou rychlostí 25–30 cm za rok.
Metod existuje samozřejmě mnohem více. Tyto popsané jsou jednoduše pochopitelné i pro mladší zvídavé děti.
Zajímavým badatelským počinem tak může být určení stáří jednoho konkrétního stromu všemi zmíněnými metodami a diskuse o shodě či neshodě výsledků a přesnosti každé z metod. Pokud by se jednalo o nějaký strom v obydlené oblasti, můžete své měření doplnit ještě dohledáváním konkrétního stromu na dobových fotografiích místa.
Na závěr můžete hledat také zajímavosti o růstu stromů. Např. že nejstarší strom na světě se jmenuje Methuselah, je to borovice dlouhojehličná a je stará více než 4800 let. Nachází se v Bílých horách v Kalifornii, ale přesná poloha je tajná, aby byl strom chráněn. Nebo že nejvyšší strom na světě je hyperion, sekvoj vždyzelená, která měří více než 115 metrů. Je také v Kalifornii, v Redwood National Park (dle Wikipedie).
I když mnoho lidí si myslí, že stromy v zimě nerostou, ve skutečnosti pokračují v růstu, i když pomaleji. V zimě se stromy soustředí na růst kořenů. Stromy hrají klíčovou roli v boji proti globálnímu oteplování, protože absorbují oxid uhličitý z atmosféry a ukládají uhlík ve své tkáni. Stromy jsou domovem pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Například v pralesích Amazonie se nachází více než 16 000 druhů stromů a miliony druhů hmyzu. I u nás v lese najdeme na jednom stromu prý až 250 druhů hmyzu. Je jasné, že skutečný počet druhů hmyzu na konkrétním stromě je ovlivněn mnoha faktory, včetně druhu stromu, geografické polohy, klimatu a dalších environmentálních podmínek. Až vás přestane bavit určovat stáří stromu, můžete se podívat, kolik hmyzáků najdete na jednom stromě vy.
Lesodiverzita
Pokud vás měření stromů nadchne, můžete se s dětmi zapojit do projektu Lesodiverzita (lesodiverzita.cz). Tento projekt vznikl na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze. „Pokud bychom měli jedním slovem vyjádřit, co tyto člověkem neovlivněné lesy (tedy pralesy) charakterizuje a spojuje, jistě by to byla rozmanitost. Najdeme v nich totiž jehličnaté i listnaté stromy různých rozměrů (výšek i tlouštěk), různého stáří i různých druhů, a tím pádem i mnoho různých druhů lesních živočichů a organismů, kterým tato nabídka vyhovuje.“ (převzato z webu projektu).
O co jde?
Záměrem je vytvoření online databáze biotopových stromů (s pomocí mobilní aplikace), jakožto významných prvků podporujících biodiverzitu, a to na základě dat z mapování jak přírodo-ochranářských, lesnických či vzdělávacích institucí, tak širokou veřejností se zájmem o přírodu a její ochranu. V obou případech přitom platí potenciál uplatnění záznamů pro vědecké účely. Pokud by se například podařilo komplexně zmapovat území větších rozloh, bodové záznamy nalezených stromů mohou dobře posloužit k modelování výskytu významných druhů organismů vázaných na mrtvé dřevo apod. V souhrnu by měla shromažďovaná data a projekt celkově přispívat k šíření povědomí o významu biotopových stromů pro ochranu biodiverzity velké části ohrožených druhů organismů, nutnosti jejich ochrany a odpovědném chování v jejich blízkosti. To je totiž důležitým předpokladem pro současnou přítomnost těchto stromů v krajině i na vhodných místech městského prostředí.
A jak říkají autoři, protože se snaží edukovat i ty menší až nejmenší, zvolili formu, která by mohla být sympatická i dětem. Interaktivní biotopový strom na hlavní stránce projektu umožňuje prozkoumávání stromových mikrostanovišť, galerie lesních druhů je doplňována o kresby i s popisem jejich ekologie a pod galerií je k nalezení lesní pexeso, díky němuž si děti názvy lesní fauny a flóry snáze zapamatují. Mapujte biotopové stromy taky!