Domů Z akcí a projektů Víkend s Dětskou Mensou

Víkend s Dětskou Mensou

Od Redakce
V pátek jsme se ubytovali v hotelu uprostřed pěkného zámeckého parku. I uvnitř to bylo hezké. Dvě místnosti byly vybaveny optickými klamy a hlavolamy, v sále určeném pro setkání se už pohybovalo dost lidí a na stolech byly rozložené stolní hry. Během chvíle se sál proměnil v papírový chaos – to proto, že jsme stříhali a lepili a přitom objevovali kouzlo Möbiových pásků, které mají jen jednu stranu a jednu hranu. Když jsme se dostatečně vyřádili a ozdobili, příjemná organizátorka Dana Havlová nás vzájemně představila. Brzy jsem se ocitla ve skupince hráčů a ti mě ochotně zasvětili do hry. Mezi náctiletými byl i kluk z Brazílie Rangel, který s námi mluvil anglicky.

Večer jsme měli možnost navštívit relaxační centrum. Nebylo moc velké, ale vyhřáli jsme se v sauně, abychom pak chladli ve vířivce. Byla to místa, kde jsme se mohli lépe poznat.

Ráno nás přivítalo slunce a my jsme v týmech ochotně vyběhli do okolí najít cestu plnou záhadných vzkazů. Luštili jsme a pomalu došli do malebného statku Bernard. Tam nás k naší smůle nečekal klid k prohlídce jednotlivých stavení s přehlídkou lidových řemesel. Vedle našeho setkání se totiž konal i sraz motorkářů, takže to na statku vřelo, hučelo, hrálo… Některé týmy si daly nepsaný úkol a spočítaly 300 motorek, šílené. Postupně jsme se přemístili k vyhlídce dolu Jiří. I tento pohled měl svou poezii v podobě barevných vrstev zeminy a k Sokolovsku doly neodmyslitelně patří.

Odpoledne následovaly hry a odborné přednášky pro dospělé a vše se protáhlo do nočních hodin – tak moc jsme byli činností pohlceni. Pro pár nadšenců čekalo ještě milé představení dovedností dalšího z organizátorů, pana Čavojského. Byla to parádní noční bojovka s krásnou odměnou. Vraceli jsme se celí znavení…

Ráno se podle libosti opět hrálo, diskutovalo, někteří absolvovali IQ testy. Prima čas s pohodovými a hravými lidmi až moc rychle utekl a už zbývalo jen závěrečné hodnocení, loučení a posilnění smaženým řízkem na cestu. Tak snad zase někdy. Moc děkuji organizátorům.

Autor: Radka Janků

Zanechat komentář

1 × 1 =

Mohlo by se vám líbit