Jsem Němec žijící v České republice. To vlastně není nic neobvyklého. Studoval jsem totiž bohemistiku a politologii a po menším intermezzu v Curychu jsem před pěti lety začal pracovat na Jihočeské univerzitě. Učím němčinu (dnes vzhledem k znalostem mých studentů občas i češtinu), ale i tohle nic není, co by tady stálo za zmínění. Přišel COVID, já jsem zůstal sám v cizím městě, skoro bez kontaktů. Výuka na univerzitě probíhala online, až na pár týdnu na podzim 2021.
Právě v tomto období jsem si všimnul zajímavé nabídky na chodbě – soukromá výuka maďarštiny. Reagoval jsem na onen inzerát, pán odepsal a první hodina byla domluvena během pár hodin. Poté se ukázalo, že držím rekord – rychleji totiž prozatím nikdo nereagoval. Ten mail byl osudový. Podle průběhu prvních hodin bylo jasně, že maďarština je sice úplný jiný jazyk jaké jsou čeština nebo angličtina, ale přesto je logická a hezká. S panem lektorem jsme našli vždycky zajímavá témata, například z oblastí jazykověda a politika.
Jednoho dne mi dal do ruky časopis Mensa ČR a byl jsem z toho překvapen, neboť Mensu jsem sice znal, ale s členy jsem v kontaktu nikdy nebyl, aniž bych byl měl odvahu dělat test. V časopise jsem našel článek o nespokojenosti nadaných v práci a došlo mi, že autor tohoto článku prožívá to, co prožívám i já. Že by? Na druhou stranu jsem neměl pocit, že bych patřil do Mensy. Pan lektor to očividně viděl jinak, protože mi věnoval poukaz na testování. Skoro jsem nevěděl, co s tím, ale bylo to asi myšleno dobře.
V Českých Budějovicích se koná pravidelně Labyrint, jedná se o orientační hru ve spojení s kvízem, což znamená, že výsledek nezávisí jen od rychlosti, ale také od znalostí. A nejsou to úplně běžné otázky. Byl jsem pozván a s podivným pocitem strachu a zvědavosti jsem se zúčastnil v týmu. Nevyhráli jsme o bod, ale otázky mi přišly nějak sympatické, to se přece ví, že? Na té soutěži jsem poznal členy místní skupiny Mensy, všichni byli a jsou sympatičtí a milí. „Pojď na test, Martine!“ říkali, ale díky covidu byly školy zavřené a testy se neuspořádalo.
Přišel nový rok, nové možnosti a testy. Přihlásil jsem se a v rozporu s doporučením, jak se má test absolvovat, jsem si vybral termín mezi dvěma přednáškami. Navzdory pracovním povinnostem a časovému tlaku potvrdil test to, co kromě mne asi všichni tušili. Ode dne doručení výsledku jsem členem Mensy, poznal jsem spoustu zajímavých lidí a objevil jsem svou doposud neznámou vášeň pro deskové hry, kvízy a logické olympiády. Jen v práci mi nadání nepomůže.
S integračním procesem do českého okolí jsem měl již před tím zkušenosti, v létě mám totiž brigádu na úzkokolejce na Osoblažsku a jsem v celém spolku jediný cizinec. Jinak se zabývám městskou dopravou, jsem příznivcem brutalistické architektury, rád fotím a vyplývá z logiky věci, že se maďarštinu stále učím. V létě mne snad čeká nová práce, doposud nevím ani co, ani kde. Každopádně chci poděkovat mensanům za příjemná setkání.