Podle nového výzkumu na Státní univerzitě v Georgii má, stejně jako u lidí, obecná inteligence šimpanzů co dočinění s jejich schopností sebeovládání a schopností odložit svůj vlastní požitek.
Výsledky výzkumu se týkají slavného „marshmallow testu“ – experimentu, který se původně konal na Stanfordské Univerzitě v 60. letech 20. století. Test spočívá v tom, že se dětem nabídnou dvě možnosti – můžou si vzít buďto malou, okamžitou odměnu (jeden marshmallow umístěný před nimi), anebo si můžou nějakou dobu počkat na větší odměnu (dva kousky marshmallow). Předchozí výzkum ukázal, že děti, které výborně obstály v marshmallow testu a dalších testech zkoumajících odkládání vlastního uspokojení, mají tendenci dosahovat dobrých výsledků i v testech obecné inteligence.
Michael J. Beran a William D. Hopkins (vědci ze Státní univerzity v Georgii) zjistili, že tato souvislost existuje i u šimpanzů. V jejich studii, publikované ve vědeckém časopisu Current Biology, šimpanzi provedli úkol – tzv. Hybrid Delay Task, ve kterém bylo sledováno, jak často si šimpanzi zvolí, že budou čekat na větší a lepší odměnu místo toho, aby si vzali odměnu hned, ale zato malou. Zároveň bylo hodnoceno, jak dobře se ovládali, zatímco čekali na větší odměnu za neustálého pokušení se vzdát a vzít si tu menší. Na závěr šimpanzi provedli kognitivní test (the Primate Cognitive Test Battery), což je test obecné inteligence, který měří řadu individuálních, sociálních a kognitivních faktorů, jako například schopnost následovat ukazovací gesta.
Ti šimpanzi, kteří dosáhli nejvyšší úrovně obecné inteligence, byli zároveň i těmi nejúspěšnějšími v testu oddáleného požitku. Inteligenční skóre nezáleželo jen na tom, jak často si šimpanzi vybrali čekání na lepší odměnu, ale také na faktu, jak si při tomto čekání vedli. Právě tato studie byla tou první, která u šimpanzů zkoumala vztah mezi výsledky testu obecné inteligence a schopností oddáleného požitku.
„Skutečnost, že tento vztah mezi sebekontrolou a inteligencí existuje i u jiných druhů než lidí, může poukazovat na evoluční základ pro roli, kterou hraje vůle v obecné inteligenci,“ řekl Beran, hlavní autor studie. „Budoucí výzkum by mohl objasnit, zda tento vztah existuje i u ostatních primátů, a dokonce i dalších druhů.“
