Dostala se mi do ruky poutavá kniha se slibným názvem „Divadlo Járy Cimrmana po padesátce…“ a můj úkol byl jasný – přečíst ji a pomocí recenze usnadnit dalším čtenářům rozhodování o její koupi.
První, co mě na knize zaujalo, byla předmluva. Té se ujal samotný Zdeněk Svěrák, který se pěkně vyjadřuje k autorově cílevědomosti a snaze zachytit v knize vše podstatné. Nebyla to jenom práce teoretická, mladý student se účastnil spousty představení, aby této knize zajistil co nejautentičtější a nejpřesnější informace. Když se rozhodl věnovat téma své diplomové práce právě historii Divadla Járy Cimrmana, zašel ve své houževnatosti tak daleko, že se s jednotlivými herci i kulisáky opakovaně scházel, aby získal jejich pohledy na práci v Divadle. Na informacích z těchto rozhovorů je pak z velké části kniha postavena.
Hned první kapitola s názvem „Souhra náhod“ se věnuje setkání jednotlivých členů a vzniku Divadla. Čtenáři se dozvídají o vzniku postavy neznámého českého génia Járy Cimrmana i o prvních divadelních hrách. Kniha je průběžně doplňována fotkami z jednotlivých představení, takže během prolistování cca 200 stránek vidíme proměny nejenom Divadla, ale i jednotlivých herců. Vznik dílčích představení je doplněn dobovými informacemi, takže během cca 55 let jeho historie můžeme zaznamenat nejenom střídání režimů, ale také úmrtí některých herců a zásah doby covidové.
Pro milovníky legendárního Divadla Járy Cimrmana je kniha téměř biblí, která zachycuje vše podstatné, a ještě něco navíc. Kromě historie divadelního souboru a životech jednotlivých tvůrců Divadla je v ní zmínka i o budovách, kterými se Divadlo v průběhu let stěhovalo. Díky četnému obrazovému materiálu, kterým je proložena, získává kniha větší přitažlivost. Zásluhou autora a jeho nadšení a lásky k „Cimrmanům“ je kniha mnohem více než jen příručka.