Nesrozumitelná řeč, špatná koordinace i útlum při nadměrné
konzumaci alkoholu nejsou novinka. Některé podrobnosti celého procesu ale možná ano – podle nové teorie vědců totiž uvedené symptomy mohou být způsobené rozkladem produktů alkoholu vznikajících v mozku, nikoli v játrech, jak se domnívali dosud.
K tomuto závěru dospěla studie vedená vědci z univerzity v Marylandu a amerického Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Metabolism a přináší nové poznatky o tom, jak může alkohol ovlivňovat mozek, a také o možných nových postupech při léčbě závislosti na alkoholu. Je dobře známo, že hlavním orgánem metabolizujícím alkohol jsou játra, která pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy přeměňují alkohol na sloučeninu zvanou acetaldehyd. Acetaldehyd, který má toxické účinky, se rychle rozkládá na neškodnější látku zvanou acetát.
tomu dochází prostřednictvím jiného enzymu zvaného acetaldehyddehydrogenáza 2 (ALDH2). Až dosud byly alkohol a acetaldehyd považovány za důležité hráče při vyvolávání kognitivních poruch spojených s požíváním alkoholu. Naproti tomu acetát byl považován za relativně nedůležitý při vyvolávání účinků alkoholu, jako jsou poruchy motoriky, zmatenost a nezřetelná řeč. Výzkumníci také nevěděli, která oblast mozku nebo které konkrétní mozkové buňky jsou pro metabolismus alkoholu nejdůležitější.
Aby se vědci dozvěděli více o roli, kterou mozek v metabolismu alkoholu hraje, měřili pomocí magnetické rezonance rozložení enzymu ALDH2 v oblasti mozečku, a to jak v myší, tak v lidské tkáni. Enzym ALDH2 řídí v mozku přeměnu acetaldehydu na acetát a acetát následně interaguje s chemickou látkou zvanou GABA, o níž je známo, že snižuje aktivitu v nervovém systému. Snížená aktivita nervového systému pak může vést k ospalosti, zhoršení koordinace a snížení běžných zábran.
„Zjistili jsme, že ALDH2 je přítomen v buňkách známých jako astrocyty, vyskytujících se v mozečku – tedy oblasti mozku, která řídí rovnováhu a motorickou koordinaci jak v lidské mozkové tkáni, tak u živých myší,“ uvedl doktor Qi Cao, odborný asistent diagnostické radiologie a nukleární medicíny na lékařské fakultě marylandské univerzity. „Zjistili jsme také, že po odstranění ALDH2 z těchto buněk byly myši odolné vůči motorickým poruchám vyvolaným konzumací alkoholu.“
Dr. Su Xu a jeho tým nalezli enzym ALDH2 také v dalších oblastech mozku zodpovědných za řízení emocí a rozhodování (obojí je narušeno nadměrnou konzumací alkoholu), včetně hipokampu, amygdaly a prefrontální kůry.
Tato zjištění naznačují, že určité oblasti mozku jsou pro metabolismus alkoholu důležité a že abnormality produkce enzymu v těchto oblastech mozku mohou vést ke škodlivým účinkům spojeným s užíváním alkoholu. Naznačují také, že acetát produkovaný v mozku a v játrech se liší ve své schopnosti ovlivňovat motorické a kognitivní funkce.
„Naším dalším krokem je zjistit, zda tyto mechanismy pozorované u myší existují také u lidí,“ uvádí Dr. Cao. „Rádi bychom věděli, zda je metabolismus alkoholu řízen přímo v lidském mozku. Pokud další výzkum potvrdí, že tomu tak je, mohlo by to vést k novým směrům v léčbě poruch způsobených nadměrným užíváním alkoholu.“
Převzato z Mensa World Journal 7/2021, číslo 102; zdroj: Sciencedaily.com 14. dubna 2021.