Zajímavý pohled na jednu mensovní návštěvu z Německa z očí jak hosta, tak hostitele.
Kristýna Mothejzíková
V srpnu jsem zahlédla v poště e-mail s poptávkou po volné posteli – pro Raphaela, mladíka z Německa, který se chystal na pár dní do Prahy. Jeden den a noc někde u místních mu měly pomoci o fous prodloužit pobyt a pomoci lépe si užít atmosféru. Nabídli jsme mu místo u nás doma a Raphael přijel ve středu 7. 9. odpoledne. Seznámil se s našimi dětmi, zapojil se do přípravy polévky a stále bylo o čem klábosit. Aby si večer užil dosyta, vzali jsme Raphaela mezi lidi.
Zrovna se na Jižním Městě konala pravidelná schůzka, a tak měl šanci taky potkat další mensany a ochutnat jihoměstské pivo. Na schůzce jsme vyplňovali test na téma Jára Cimrman (3. místo bylo moje, juch!), takže jsme se pokusili mu trochu tento fenomén objasnit. Myslím, že si celkem udělal obrázek o českém smyslu pro humor. 🙂 Další den se chystal do města až odpoledne. Já mohla odložit práci, tak jsme měli další čas na povídání. Zajímavá témata neubývala a od filozofie, sociologie, přes mikrobiom, genetiku, grafiku a náboženství jsme došli až k židovským vtipům. Kdyby ho nečekal další zajímavý program, asi bychom vydrželi povídat ještě dlouho.
Raphael je velmi sympatický mladík s moudrým vnímáním světa v souvislostech, kultivovaný a vtipný. Jsem moc ráda, že jsme ho mohli poznat. A náš Matěj na vlastní kůži zažil, jak je prima umět anglicky nebo německy. Až zase někdy někdo bude potřebovat couch-surfing, nabídněte mu pohovku u vás, stojí to za to!
Raphael J. Barsoum
There is a saying in German whose authorship I cannot trace, but it states that we can learn from everything and everybody, except from ourselves.
I have been a member of Mensa Germany for about a year now and my main involvement so far had been to attend meetings in Mannheim or Heidelberg. When I started planning my trip to Prague, I remembered the SIGHT couch-surfing group on Mensa International and decided to give it a try to find a host for the first night. Quite promptly I received an email from my Prague host Kristýna and she invited me to her family’s home.
The amount of kindness I encountered from Krýstina’s family does not cease to amaze me. I felt very welcomed by all of them, including the two boys despite the fact that the younger one was slightly confused about the fact that I did not speak any Czech (except from a couple of phrases I quoted from the Langenscheidt crash course book I brought with me).
Luckily, my stay coincided with a Mensa meeting in a Prague brewery. We all went together, which was also the chance for me to try the obligatory Czech beer. I was interested to see a lively Mensa community from a different country. As there was a quiz with a related topic I learned, among other things, about Czech Republic’s “national hero” Jara Cimrman and the satiric wit of the Czech people.
I was received by fellow Mensans who took the Mensa philosophy to heart and created an environment where I felt comfortable and welcome. The Mensa association structure also takes out a lot of the feeling of being a stranger, even when in a foreign country where a foreign language is spoken. Therefore, I am quite grateful to have had the opportunity to utilize these connections, and having meaningful encounters.
My positive experience with SIGHT and the many stimulating conversations I had with my hosts made me remember the idea behind the creation of Mensa. Mensa was originally a peace project, an attempt to bundle resources in order to come up with solutions to the challenges of our time, so that something like WWII can never happen again. I think in our own small way we may just have contributed to that.