Odpověď na otázku není jednoznačná, protože pouhý údaj o hodnotě IQ není sám o sobě určující, ve světě totiž existuje řada testů IQ s různými výslednými stupnicemi.
Historie
První moderní test inteligence vznikl roku 1905 a je spojen se jmény francouzského psychologa Alfréda Bineta (1857 – 1911) a jeho žáka Theodora Simona (1872 – 1961). Na jejich práci navázal Lewis M. Terman (1877 – 1956) ze Stanford University School of Education, který roku 1916 uvedl tzv. Stanford-Binetovu inteligenční škálu. Tato škála se stala mj. základem pro testy US Army (tzv. Army Alpha a Army Beta), sloužící ke kategorizaci odvedenců. Těmito testy (Army Beta byl určen pro negramotné) prošlo během 1. světové války 1,7 milionu odvedenců, podle výsledků byli zařazováni na vhodné armádní pozice. Stanford-Binetova škála byla postupem času několikrát revidována, nejnovější revize je označována jako Stanford-Binet 5.
Další řada stupnic je spojena se jménem Raymonda B. Cattella (1905 – 1998), v současnosti je používán test Cattell – revize III B, dále pak Cattell III A, označovaný jako CFIS – Culture Fair Intelligence Scales, který by měl minimalizovat vliv kultury či vzdělání na celkový výsledek testu.
Americký psycholog David Wechsler (1896 – 1981, původem z Rumunska) je autorem tzv. Wechsler-Bellevue Intelligence Scale (1939, název dle místa jeho působení – Bellevue Psychiatric Hospital). Tato škála byla roku 1955 přepracována pod názvem WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale), vychází z ní rovněž WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children, 1949). Současná revize WAIS je označována jako WAIS-IV (2008). Účelem revizí testů (nejen WAIS) je mj. eliminace tzv. Flynnova efektu, tj. toho, že průměrná hodnota IQ v populaci neustále roste; nárůst je cca tři body za deset let.
IQ
Všechny výše uvedené škály mají společné to, že užívají tzv. normální rozdělení pravděpodobnosti pro popis rozložení IQ ve zkoumané populaci – stejně jako např. u tělesné výšky je část osob nižší, většina průměrná, další část nadprůměrná. Normální (či Gaussovo) rozdělení je znázorňováno Gaussovou křivkou a je charakterizováno dvěma parametry – střední hodnotou (μ, mean) a směrodatnou odchylkou (σ, standard deviation). Střední hodnota zhruba označuje nejčastější výskyt, průměrnou hodnotu, směrodatná odchylka pak udává zhruba to, jak jsou hodnoty soustředěny, rozptýleny kolem střední hodnoty – viz graf níže s křivkami pro dvě různé standardní odchylky σ = 15 a σ = 24.
Všechny výše uvedené škály také používají jako střední hodnotu (μ) číslo 100 (průměrná inteligence), odlišují se však právě velikostí směrodatné odchylky. Zatímco Wechslerova škála užívá hodnotu σ = 15, Stanford-Binet a CFIS hodnotu σ = 16, (Stanford-Binet 5 už ale pracuje s odchylkou σ = 15), stupnice Cattell III B pak σ = 24.
Přepočet mezi stupnicemi je možno provést přes tzv. percentil. Percentil např. 0,98 (= 98 %) při testování IQ znamená, že testovaný má vyšší hodnotu IQ než 98 % populace. Vycházíme z toho, že Gaussova křivka je normovaná (obsah plochy pod křivkou = 1), hledáme pak takovou hodnotu na ose x, aby velikost plochy ohraničené osou x, Gaussovou křivkou a rovnoběžkou s osou y v daném bodě byla právě 0,98. Pomocí např. MS Excelu a jeho funkce NORMDIST lze vytvořit např. následující převodní tabulku.
Z tabulky zjistíme, že ona dvě procenta, potřebná pro členství v Mense, odpovídají při standardní odchylce 15 hodnotě 130, při odchylce 16 pak 132 a při odchylce 24 hodnotě 148. Můžeme se tedy vrátit k úvodní otázce a odpovědět, že při testu se směrodatnou odchylkou 15 ano, při testu s vyšší odchylkou nikoliv.
| σ = 15 | percentil (%) | σ = 16 | σ = 24 |
| 120 | 91,417 | 121 | 132 |
| 125 | 95,546 | 127 | 140 |
| 130 | 97,901 | 132 | 148 |
| 135 | 99,104 | 137 | 156 |
| 140 | 99,654 | 143 | 164 |
| 145 | 99,879 | 148 | 172 |
| 150 | 99,962 | 153 | 180 |
Mensa a různé stupnice IQ
Mensa US uznává pro vstup předchozí výsledky celé řady testů (cca 200, mezi nimi všechny výše uvedené), vlastní vstupní test (MAT – Mensa Admissions Test) pak užívá stejně jako Stanford-Binet odchylku 16 s hranicí pro vstup 132.
Cattell III B s odchylkou 24 je spolu s CFIS (16) užíván např. ve Velké Británii.
Německo používá stejně jako např. Rakousko, ČR a Chorvatsko odchylku 15.
Poznámka k testování IQ v USA
V současné době musí všechny děti navštěvující základní nebo střední školu v USA procházet povinným testem studijních předpokladů přibližně každé dva roky (ve své podstatě se jedná o převlečený IQ test, avšak o inteligenci se nemluví z důvodu politické korektnosti – některé skupiny obyvatel mívají z různých důvodů v testech horší výsledky), testování je podkladem pro zařazení dětí do speciálních programů. Konkrétní formu testu si ve většině případů určují jednotlivé státy nebo dokonce školní okrsky, a tak se používá skutečně velké množství různých testů. Studenti, kteří chtějí dále pokračovat ve studiu na vysoké škole, musí absolvovat některý z celostátních testů administrovaných soukromými firmami (opět se jedná o testy zaměřené na studijní předpoklady a případně elementární znalosti). Ač se nejedná přímo o testy inteligence, ve všech případech je testovanému sděleno, v jakém percentilu se nachází jeho výsledek v poměru ke ostatním, a s touto informací potom může požádat o vstup do Mensy.
Pokud máte zájem zjistit výši svého IQ, přihlaste se na testování IQ pořádané spolčeností Mensa. Společnost Mensa provádí testování prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu jehož výsledek se můžete dozvědět v několika stupnicích.