IQ

Během těhotenství hraje pro dítě klíčovou roli zdraví a pohoda matky – jak duševní, tak fyzická. Neustále se objevují nové výzkumy, které nám přináší více informací o jejich vlivu na vyvíjející se plod a o tom, jak chování a zdraví matky ovlivňují děti po jejich narození. Výzkumný tým z Odense University Hospital v Dánsku nyní ve své studii odhalil překvapivý …

Lidé s mírně podprůměrným IQ mají 88× vyšší pravděpodobnost, že nedokončí střední školu, sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že skončí ve vězení, a pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou v dospělosti žít v chudobě…

Existuje něco jako emoční inteligence? A pokud ano, jak se emoční a kritická inteligence liší? Fungují společně? Existují dva lidské mozky, dvě mysli? Nebo existuje jediný mozek či mysl, ve kterém jak emoční myšlení, tak logický úsudek fungují „synergicky“ jako celek?

Odpověď na otázku není jednoznačná, protože pouhý údaj o hodnotě IQ není sám o sobě určující, ve světě totiž existuje řada testů IQ s různými výslednými stupnicemi.

Britská lékařská rada a časopis American Journal of Public Health spojily IQ a alkoholismus a naznačují, že nadané děti jsou ohroženy pozdější nadměrnou konzumací alkoholu.

Inteligencia je pojem, ktorý považujem za veľmi zaujímavý. Zaujímavý nielen preto, že je to pojem komplikovaný, ale aj preto, že sa nám dodnes nepodarilo vytvoriť jeho jednotnú definíciu. Prvé pokusy zistiť čo je to inteligencia, vznikali v Lipsku, kde bolo vytvorené Wundtom prvé psychologické laboratórium v roku 1879.

Tradiční pojetí a studie na téma IQ a inteligence se snaží vysvětlit podstatu, původ a praktické dopady individuální a skupinové inteligence. Tyto výzkumy lidského intelektu jsou však všeobecně předpojaté a stereotypní a opírají se o model, který je neslučitelný s kulturou mnoha lidí z tzv. třetího světa, zejména Afričanů.

Dr. Satoshi Kanazawa, evoluční psycholog z London School of Economics, píše, že mnoho experimentů ukazuje, že lidé hodnotí přitažlivé lidi jako inteligentnější a schopnější než ty méně přitažlivé.

Jsme chytřejší než naši předkové? Můžeme očekávat bystřejší potomky? Profesor politologie a náboženské filosofie James Flynn v 80. letech vyhodnotil IQ testy holandských mužů a dospěl k zajímavé hypotéze, která byla později na jeho počet pojmenována Flynnův efekt.