Raději být…
nejmenším kamínkem
v Tádž Mahalu
než největším kamenem
obranného valu.
Raději být…
orobincem na rybníku
než vzácnou růží ve skleníku.
Vrabcem ve větvích keře,
než slavíkem ve voliéře.
Věřím, že…
na konci duhy je brána do ráje ukrytá,
a první láska navždy zůstane v srdci vyrytá.
Věřím,
že noc na křídlech netopýrů odlétá
a když léto odchází, louka steskem odkvétá.
Věřím,
že v každém zlu kapička dobra dřímá
a že všechny cesty vedou domů, ne do Říma.
Že vteřina života cennější je nekonečna vesmíru,
a oblohy se mohu dotknout z Pamíru.
A že stejně jako my, po životě dychtí malé ptáče
a svět vždy bude místem radosti i pláče.
Věřím,
že neznali bychom cenu přátelství,
kdyby neexistovala i zrada
a že věta zlá může ublížit víc,
než uštknutí hada.
A vážně věřím
že druhý život nám ve snech noci dávají
a právě teď si někde lidé
na přivítanou mávají.
A věřím
že jiné bytosti žijí tam za hvězdami
a že stejně jako my se ptají,
zda jsou v tom nekonečnu sami.
A nakonec věřím,
že upřímnost otevírá cestu do duše lidí,
že ne oči – to srdce všechno vidí.
Facebook rande
Chci jí lásku dát
na sociální síti.
Mám ji asi rád.
Snad i ona něco cítí.
Online teď rande máme
deset minut už se známe.
Kliknu myší
vidí mne i slyší.
Tak mi prosím
šanci dej,
dotknu se tě
přes display.
Svoje data já jí dám
i svůj něžný instagram
Poslala mi selfíčka
jsou ve tvaru srdíčka.
Každý v bytě svém
v dobrém i zlém
od pondělí do pondělí,
dokud nás výpadek
nerozdělí.