Každý z nás si jistě někdy zkusil, jaké to je, nevidět. Zavřel oči a pokusil se udělat běžnou věc.
Někdo vydržel minutu, někdo o něco déle. Pak oči otevřel a bylo vše jako dříve. Představte si však, že vás vezmou do místnosti, kde se máte pohybovat a poznávat různé věci, přičemž si nevidíte ani na špičku nosu – doslova. Právě to jsme zažili na výstavě „Neviditelná Olomouc“ pořádané olomouckým TyfloCentrem, kterou jsme navštívili v lednu s malou skupinou mensanů
a mensanek. První část „prohlídky“ nás ponořila na dvě hodiny do naprosté tmy, kde jsme se museli spolehnout pouze na svůj
sluch, hmat a čich. „Prohlédli“ jsme si modely známých staveb z Olomouce, poznávali jsme kožešiny zvířat (sáhli jste si někdy
za úplné tmy na lva?), zkoušeli uhodnout materiál podle zvuků a vůní, ale hlavně jsme poslouchali velice zajímavé vyprávění průvodkyně Romany, která je od narození nevidomá.
Její zážitky z běžného života jsou až neuvěřitelné. Uvědomili jsme si, jaké překážky musí ve srovnání s námi „normálními“ lidmi denně překonávat, a obdivovali jsme, jaký optimismus z ní vyzařuje. Srovnávala například život nevidomých v Ústí nad Labem, kde sedm let žila, a v Olomouci z pohledu stavebních nástrah a chování lidí. Nás Olomoučany musí těšit to, že z tohoto srovnání vychází Olomouc a její obyvatelé jednoznačně lépe. Asi po hodině v neviditelné části výstavy nás paní Romana vyváděla na světlo se slovy: „Tak pro vás to skončilo, mně to pokračuje“.
Ve druhé části výstavy, tentokrát už na světle, jsme si pomocí speciálních brýlí vyzkoušeli, jak vidí lidé s různými zrakovými vadami, zahráli hmatové a sluchové pexeso nebo se seznámili s Braillovým písmem. Už v neviditelné části jsme si „hmatem“ vybrali výrobky od nevidomých a za světla jsme žasli nad tím, jak je možné vymodelovat z hlíny pět navlas stejných delfínů. Tyto výrobky bylo možné si také zakoupit a tím nevidomé finančně podpořit.
Pro ostatní zájemce o tento nevšední zážitek je výstava prodloužena až do konce roku. Děkujeme paní Lídě Děcké, která pro nás exkurzi zorganizovala, a paní Romaně, která nám byla průvodkyní ve světě nevidomých a podělila se s námi o spoustu zajímavých historek.