362 Po delší době jsem konečně vyrážela do zahraničí na poznávací zájezd, a to hned s Mensou. Však už taky bylo na čase, už téměř půl roku jsem byla členkou a stále se nezúčastnila žádné akce. Ale všichni to známe – času je málo a strach z nového kolektivu umí být silný. Zrovna tyto obavy u mě opadly už první večer v autobuse, kam jsem přistoupila jako poslední coby jediná účastnice z Plzně a okolí. Dlouhou cestu autobusem jsme si zpříjemnili návštěvou akvaduktu Pont du Gard ve Francii, večer jsme pak odstartovali návštěvu Španělska v Barceloně. Další dny jsme putovali na západ do Madridu a z něj přes Salamancu a další menší města až do Porta. Poté jsme směřovali na jih do Lisabonu až k Gibraltaru, odkud naše cesta směřovala přes Sevillu, Granadu a Valencii zpět do Barcelony. Ačkoli byly noční přejezdy náročné a počasí také nebylo tak ideální, jak bychom ve Španělsku čekali, každý den přicházely nové zajímavé zážitky – od Muzejní noci v Barceloně, přes projížďku lodí a ochutnávku portského v Portu, možnost dostat se k okruhům F1 jak ve Valencii, tak Estorilu, až k rannímu příjezdu do Valencie, kde právě zavírali místní bary. Osobně na mě nejvíce zapůsobila samozřejmě katedrála Sagrada Familia, menší města jako Toledo a také arabská čtvrt Albaicín v Granadě.
Užila jsem si i ochutnávání místních specialit jako paella (tradiční rýžové jídlo) nebo churros (smažené tyčinky z odpalovaného těsta). Zájezdu se prý tentokrát účastnilo méně lidí, a tak doufám, že má slova chvály přilákají na příští rok více účastníků. Rozhodně je na co se těšit. Nejen na skvělá místa k navštívení, ale hlavně na skvělé lidi, se kterými si je vždy o čem povídat a nezkazí žádnou zábavu.
