Malostranská restaurace, schovaná v areálu bývalého středověkého kláštera, nás přivítala vlídně a vřele (to jsem zvláště ocenila vzhledem k právě začínající arktické české zimě). O čtveřici zvědavých gurmánů se stará čtveřice pozorných a taktních číšníků. Jednotlivá jídla nám představují, vysvětlují jejich přípravu a doporučují k nim znamenitá vína. Začínáme lososem pošírovaným v pomerančovém oleji s marinádou z chilli a koriandru, zmrzlinou z grilovaného ananasu, to vše ukryto pod sněhobílou zázvorovou pěnou. Výborný začátek, jsme navnaděni na další chody. Chvíle na strávení pohádkových chutí a vynikajícího jemně perlivého Cuveé Müller Thurgau 2011 z vinařství Michlovský (nekomplikovaného, jak uvádí číšník; škoda, že tenhle přívlastek neslýchám častěji v úplně jiných souvislostech J).
A přichází jediný chod, z něhož mám už předem obavy – tradiční japonská polévka miso s tuňákem, tofu a řasami wakame. Jednak neholduji mořským plodům a jednak jsem se dozvěděla, že i tento pokrm jedí Japonci hůlkami. K této dovednosti jsem se i přes několik pokusů stále nedopracovala, aktuálně nepomohl ani videokurz Tomia Okamury. Večer ale opravdu zůstává nekomplikovaný, na stole je připravena úleva v podobě lžíce (což si překládám tak, že personál už předem tuší, s kým bude mít čest) a k polévce nelze dodat nic jiného než vynikající. Zvláště v kombinaci s dalším doporučeným vínem, silným aromatickým Pinotem 2006 z vinařství Reistein. Zážitek chuti je natolik překvapivý a silný, že miso se pro mě stala vrcholem večera.
Ale předbíhám, protože nás teprve čeká třetí chod – kuřecí tikka masala pečená v tandooru a doplněná rýží, chlebem naan a omáčkou raita. Číšník vysvětluje, že toto jídlo má v Indii tradici podobnou české svíčkové. Nic proti svíčkové, ale moje chuťové pohárky si teď užívají mnohem víc. Někteří z nás se dokonce rozhodují, že na tenhle pikantní „kotlík“ přijdou znovu. K tomu lahodný Cabernet Moravia 2010 z vinařství Sedlák. Zdá se, že koktejl chutí je dovršen.
Zdání se však ukazuje mylným, protože obsluha přináší bonus – čaj masala a zákusek petit four s asijským kořením, krémem z růžového pepře, zázvorovou polevou a třaskavými čokoládovými kuličkami (nehledejte jinotaje, opravdu vám v ústech způsobí malý výbuch).
Čas pokročil, vlastně už je po zavírací hodině, ale personál nespěchá, vypráví nám o dalších chystaných akcích v Essensii a jako závěrečné překvapení přináší věrnostní karty se slevou 20 % na další konzumace. Umějí to dobře, myslím, že se rádi vrátíme. Nepůjdete taky?