Založení klubu bylo velmi účelné – byly sebrány prostředky a síly pro výstavbu veřejných záchodků v jednom městě v Americe. Zakladatelé se scházeli dále a postupně vznikl spolek, který si klade za cíl užívat schopnosti a prostředky svých členů ku prospěchu své obce a společnosti.
V České republice byl Rotary klub založen pod pořadovým číslem distriktu „66“ v roce 1925. Jeho činnost byla několikrát přerušena. Dnešní československá pobočka, resp. „distrikt“, funguje pod číslem 2 240 od roku 1999. Celkově je na světě asi 1,2 milionů rotariánů.
Členem může být ten, kdo byl k členství vyzván, platí příspěvky v řádu několika tisíc Kč ročně a účastní se přes 60 % schůzek konaných 1x týdně po celý rok.
Každý člen je zapsán v jednom z dílčích klubů. Snahou je, aby v každém klubu bylo zastoupeno co nejvíce různých profesí. Klub se 1x týdně schází v restauraci a dle zájmu toho kterého člena se mohou pouze scházet nebo se mohou věnovat konkrétním projektům, na kterých mohou spolupracovat.
Ptali jsme se, jak je dobročinná činnost v Rotary uskutečňována. Záleží na tom, který člen se čemu začne nebo nezačne osobně věnovat a o co se zajímat. Zpravidla se dobročinná činnost uskutečňuje tím, že některý klub, více klubů nebo i několik distriktů najednou finančně přispějí na konkrétní věc v projektu realizovaném jinou právnickou osobou. Někdy je to nákup několika počítačů, jindy je to významnější příspěvek na větší akci kdekoli ve světě. Finance se skládají z části členských příspěvků, z členských a jiných darů Rotary nadaci (pro rok 1992/93 to bylo 45 mil. US dolarů) a z příspěvků sponzorů, které Rotary získá.
Pro zajímavost můj komentář k historii Rotary (berte s nadsázkou): Zpočátku členkami nesměly být ženy – prý z ušlechtilých důvodů. Tak si představuji, jak se rotariáni v 19. století scházeli v nočních podnicích, a nemohu přehlédnout důvod zřejmý, avšak nikterak ušlechtilý, proč by se takové společnosti nehodilo členství žen. 🙂 Prý dodnes existují rotariáni, kteří s členstvím žen nesouhlasí, je jich však menšina.