I v letošním roce se v Českých Budějovicích konaly již tradiční příměstské tábory, které jsou mezi dětmi velmi oblíbené.
Ten první s názvem Tajemství černobílé říše nabídl účastníkům nejen výuku šachu pod vedením té nejpovolanější – šachové mistryně Natálky Kaňákové – ale také řadu dalších černobílých témat. Jedno odpoledne jsme například věnovali hudbě, protože i notová osnova je černá a bílá, další dny patřily černobílým zvířatům. Nechyběly samozřejmě ani hry, tvoření a nejrůznější úkoly, při kterých jsme černobílý svět poznávali trochu jinak.
Druhý týden nesl název Mozky, které proslavily Česko. Každý den jsme věnovali jedné z osobností českých dějin – ať už to byl Tomáš Baťa, Gregor Mendel, Otto Wichterle, Jan Evangelista Purkyně nebo Božena Němcová. O každém z nich jsme si nejprve poslechli příběh, vyplnili připravené pracovní listy a potom zařadili aktivitu, která nám danou osobnost připomněla. Vzniklo například baťovské město, ale také krásná časová osa, na které bylo vidět, které osobnosti se mohly ve skutečnosti potkat, co je spojovalo a čím naši zemi proslavily.
Na táborech nechyběla tradiční fotovýzva, šifrovačka, edukační programy v Jihočeském muzeu a Jihočeské vědecké knihovně, návštěva Zemědělské a technické fakulty v prvním týdnu ani zajímavý program Krajského ředitelství policie v týdnu druhém.
Na tyto dva týdny jsme letos poprvé navázali samostatným týdnem pro teenagery ve věku 13–19 let. Už delší dobu jsme pozorovali, že by si naši starší účastníci zasloužili vlastní program, a letos jsme tuto myšlenku konečně dotáhli do konce.
Tři dny strávili naši junioři společně s vrstevníky z Horního Rakouska v Jihočeském vědeckotechnickém parku v rámci Summer Talent Academy, další dva dny už byly ryze jihočeské. Pro účastníky jsme připravili vhled do různých oborů a každý si mohl zvolit program podle svého zájmu.
Co zajímalo všechny, byl svět hackerů v podání Jihočeského centra kybernetické bezpečnosti. Někteří se pak stali moderními geodety a vyzkoušeli si jejich práci přímo v terénu. Dále bylo možné navštívit podcastové studio nebo jednu z největších reklamních agentur u nás. Většina stihla také novou únikovou hru a týden jsme zakončili opět v knihovně, kde jsme se dozvěděli, jak naši vrstevníci během druhé světové války v Českých Budějovicích vydávali židovský časopis Klepy.
Udělat samostatný týden pro tuto věkovou kategorii bylo jedno z našich nejlepších rozhodnutí a určitě bychom v tomto formátu rádi pokračovali i v následujících letech.
Tábory jsme si užili všichni – účastníci i vedoucí. Máme za sebou hromadu zážitků, spoustu srandy, nové kamarády a také mnoho nápadů na další akce, které připravujeme ruku v ruce s první generací, kterou jsme si kdysi vychovali z prvňáčků a druháčků.
A právě to je možná na naší práci nejkrásnější. Dívat se, jak nám před očima rozkvétají děti, které ve škole třeba nemají kamarády, obtížně hledají své místo mezi vrstevníky a často mají pocit, že jim okolí nerozumí.
Je krásné sledovat, jak v prostředí, kde mohou být samy sebou, najednou ožijí. Jak najdou kamarády, kteří přemýšlejí podobně, jak se pustí do témat, která je skutečně zajímají, a jak postupně získávají větší jistotu v tom, kým jsou a co dokážou.
Velkou odměnou je pro nás také zpětná vazba, poděkování a vděk rodičů za to, že existují lidé, kterým jejich výjimečné děti nejsou lhostejné. Lidé, kteří se o ně zajímají, naslouchají jim a dávají jim alespoň pár dní v roce to, co tyto děti skutečně potřebují – možnost být samy sebou, potkávat podobně naladěné vrstevníky a dělat věci, které je baví.
A na závěr se i letos podělíme o pár vzkazů, které nám rodiče a účastníci poslali:
„Pokračujte ve své skvělé práci a podpoře dětí. Děkujeme za Váš čas a péči.“
„Moc děkujeme, jste úžasní.“
„Děkujeme, skvělá práce.“
„Děkujeme za skvělou organizaci. 🙂“
„Velké poděkování za to, co děláte.“
„Děkuji za to, co pro děti děláte. :)“
„Je tak dál! Jste úžasní!“
„Jste skvělí, moc děkujeme za parádní týden! Každý, kdo se věnuje dětem, zaslouží uznání.“
„Díky za skvěle připravený tábor a za jeho odborné vedení.“
A já moc děkuji celému organizačnímu týmu. Jsme už sehraná parta, která táhne za jeden provaz, akce si společně užíváme a snad máme i společný cíl – rozšířit naše řady nadaných o další děti, kterým snad ukážeme cestu, jak být samy sebou, najít své silné stránky a třeba i cestu, která jim v životě bude dávat smysl.
