Jako poměrně čerstvá matka stojím před řadou výzev a otázek – jsou lepší studené ručičky, nebo řvoucí dítě v rukavicích? Umrzne mi novorozenec, když teplota v ložnici klesne pod 26 stupňů doporučovaných v porodnici? Jak „lehce“ počůraná plenka je u napůl spícího dítěte ještě tolerovatelná a kde už je hranice, kdy už stojí za to pro delší spánek riskovat potenciální probuzení při přebalování?
Ovšem skutečně podstatná je volba, jakým typem rodiče se člověk chce stát. V Čechách jsme v tomto směru zřejmě sto let za opicemi (matky si tu své děti vzdorovitě vychovávají mimo definované kategorie), musela jsem tedy sáhnout do výrazně pestřejšího amerického sociokulturního kontextu. Naštěstí jsem o něm informovaná z hodnotných zdrojů jako YouTube, Instagram, Reddit a Facebook (jehož prostřednictvím jako správná třicátnice sleduji i přesdílená videa z TikToku), takže vím, z jakých základních druhů je na výběr.
Úvodem tu samozřejmě je základní rozdělení podle pracovního statusu na „working mom“ a „stay at home mom“ (zkracované na cool zkratku SAHM). Oba tábory přitom dokážou jít tomu druhému solidně po krku – optikou jednoho budete příšerná matka, která s vidinou mamonu, ukojení vlastního ega a kariérních tužeb zanedbává svoje děti, manžela a domácnosti, optikou druhého pak líná vyžírka, která nemá nic lepšího na práci než přesypávat cereálie do skleněných dóz, lepit dekorativní popisky na každou nádobu v domě nebo třídit dětem hračky podle barev. Nikdy tedy nebude vaše volba všeobecně uznávaná – pokud se ale toužíte skutečně plně ponořit do některého z dalších poddruhů matky, lepší výchozí pozici vám nabídne SAHM.
Dále totiž můžete být například „crunchy mom“ (jinak také „granola mom“) a na to se čas navíc hodí. Protože crunchy mom zásadně pěstuje domácí zeleninu bez pesticidů, vlastnoručně peče kváskový chleba a granolu, vyrábí kombuchu a uvažuje, že si pořídí krávu, aby měla pro výrobu domácího kefíru zcela netoxické mléko. Používá jedině látkové pleny z bio bavlny, děti nikdy nepouští k jakékoliv obrazovce, sladkosti jí nesmí přes práh, místo návštěvy lékaře využije bylinky ze zahrádky nebo doporučení svého homeopata, vzdělává děti doma a mezi hodinou matematiky a kroužkem keramiky je nakojí. Jejím opakem pro slabší kusy a working moms pak je „silky mom“, která si život zjednodušuje výdobytky moderní doby, jako jsou papírové pleny, kupované přesnídávky, hračky z plastu, televize nebo epidurální anestezie při porodu. Nerozhodné typy pak mohou volit zlatý střed a být nevyhraněná „scrunchy mom“.
Podle své estetiky pak máte v mateřství na výběr například ze „sad beige mom“ (pokud se snad ve vaší v domácnosti nedopatřením objeví jiné barvy než béžová, šedá a bílá, mělo by jít o barvy pastelové; pokud nejsou pastelové, je nutné daný objekt vyhodit nebo přetřít na béžovo), „maximalist mom“ (kde více je více) nebo „pinterest mom“ (k tomu budete potřebovat štítkovačku, průhledné dózy, proutěné košíky, bento boxy na svačiny pro děti, knížky v knihovničce otočené hřbetem dovnitř pro „čistší vzhled“ a nalepovací nápis nad kuchyňskou linku – ideálně obsahující nějakou kombinaci slov „laugh“, „home“, „love“ a „family“).
Pokud chcete, aby vaše děti nikdy neudělaly žádnou chybu, nezažily neúspěch a nemusely činit žádná rozhodnutí, ideální bude role „helicopter mom“, která svým neustálým dohledem a kroužením kolem dítěte žádaný úspěch zajistí, nebo drsnější „snowplow/bulldozer mom“, která sebemenší překážku z cestičky svého drahouška nekompromisně odstraní, ať už vyjednáním výjimky u učitele, zpracováním školního projektu místo dítěte nebo zahlazením jeho konfliktu s kamarádem, aniž by se samo dítě muselo na řešení podílet. Pokud je pak pro vás klíčové, aby vaše děti maximálně uspěly v akademické sféře (samé jedničky jsou základ, ne zvláštní výkon) a zároveň se naučily dokonale hrát na hudební nástroj, a to bez ohledu na jejich zájmy nebo preference, pak jste jasná budoucí „tiger mom“ (asijský původ výhodou).
Jestli je pro vás důležitější vzhled vašeho dítěte než jeho psychické či fyzické zdraví, vhodná volba je „almond mom“ – stačí dítěti místo svačiny nabídnout hrst mandlí, při každém jídle se ptát „To opravdu plánuješ sníst tohle všechno?“, nebo přihodit klasický citát „Nothing tastes as good as skinny feels.“.
Klasická „soccer mom“ pak svůj život redukovala na poskytování taxislužby svým dětem. Ty vozí na tréninky fotbalu, baletu, karate, klavíru… V mezičase utrácí peníze svého věčně nepřítomného manžela a okolí svého středostavovského domu na předměstí brázdí v SUV nebo minivanu. Typicky se po osamostatnění dětí vyvine v realitní agentku.
„PTA moms“ si svoji touhu po moci a statusu uspokojují prostřednictvím mikropolitických aktivit v parent-teacher association (americká variace na sdružení rodičů a přátel školy), kde mimo jiné rozhodují o školním dresscodu, kritizují přítomnost knih s homosexuální tematikou ve školní knihovně, protestují proti sexuální výchově ve školních osnovách a organizují školní akce (kde se dívají skrz prsty na working moms, které na školní benefiční prodejní akci pečených dobrot přinesou místo domácího koláče koupené sušenky).
Když už všechno selže, pořád je tu stará dobrá „wine mom“, která utápění žalu nad svým životem ve sklenici či lahvi vína komentuje humorným „Víno je levnější než terapeut.“ nebo „Jejda, omylem jsem místo mlíka koupila víno.“.
Každý typ se pak může vyvinout v „momfluencerku“, což skýtá skvělou příležitost veřejně prezentovat nerealistický obraz mateřství a prostřednictvím denních vlogů a sponzorů zpeněžit životy svých dětí.
Co z toho si vyberu já? Těžko říct. Dám vědět po stvoření dostatečného počtu dokonalých bento boxů, vylepení alespoň pěti inspirativních citátů na zeď a natočení jubilejního stého vlogu ze života mensovní matky…