Role průvodce se ujal odborník na slovo vzatý, pan Otomar Šimák, zaměstnanec výše zmíněného podniku, jemuž se letadla stala nejen profesí, ale i celoživotním koníčkem. Jakmile pan Šimák začal povídat, k naší skupině se nenápadně připojovali ostatní návštěvníci muzea. Dokonce se mezi nás vmísil i pán z pokladny, aby si poslechl, co všechno ještě neví.
Dozvěděli jsme se úplně všechno, co jsme o letadlech vědět chtěli, a ještě mnohem víc. Nikdy by nás nenapadlo, že letadla mohou být tolik zajímavá. Od historie přes technické parametry až po anekdoty ze života letců nebo ze samotné výroby letadel… Měli jsme možnost nahlédnout do několika strojů a do některých dokonce i vlézt, čehož jsme pochopitelně využili, a tak jsme obsadili půlku letadla, jako bychom očekávali, až se stroj vznese. Při odchodu z muzea nás míjeli čerstvě příchozí návštěvníci s povzdechem: „Přišli jsme pozdě. Takový výklad tak mít…“ A skutečně bylo co závidět.
Příval zajímavých informací se nezastavil ani ve výrobě letadel, kterou jsme sledovali od frézování a ražení jednotlivých komponentů přes kontrolu kvality, pečlivé sestavování trupů, přípravu elektroniky a kabeláže až po finální kompletaci a hotová letadla. Náš průvodce nás seznámil s přísnými standardy leteckého průmyslu a my žasli nad tím, že každý, i ten nejelementárnější díl, musí být vyrobený s přesností na setinu milimetru, jinak se nesmí použít. I taková kuchyňka musí splňovat tytéž regule jako zbytek letadla. Na tomto místě nám organizátorka akce Dáša Hladíková s tajemným výrazem přislíbila, že bude šance dozvědět se víc. Vypadá to tedy, že se do budoucna máme na co těšit…
Na závěr jsme si prohlédli hotová letadla připravená k předání a setkali jsme se s pracovníkem oddělení testování letadel, který nám přiblížil průběh testovacích letů i další normy leteckého průmyslu.
Bylo po pracovní době, všichni dělníci už byli pryč, když jsme pozvolna odcházeli z továrny, vyčerpaní z množství informací, ale spokojení a nesmírně vděční. S naším milým průvodcem jsme se ještě půl hodiny zapovídali na parkovišti, věděl toho zkrátka tolik, že jsme se nemohli odtrhnout.
Za báječnou prohlídku s erudovaným výkladem patří panu Šimákovi velký dík. Vzhledem k tomu, že nám zdaleka nestihl sdělit vše, co je o letadlech k vědění, i vzhledem k nadšení účastníků je docela dobře možné, že toto setkání nebylo poslední.