Ve středu jsme zvládli prohlídku lokomotiv ze všech stran – tedy nejen zvnějšku, ale i zespodu a zevnitř. Ve čtvrtek byla v našem programu exkurze do výrobny hodinek, návštěva broumovského kláštera a dvou jinak zavřených kostelů – zkouška hry na varhany byla opravdu duši povznášející (mít tak čas hrát na klávesy častěji než 2x za rok na setkání, to by to znělo). V pátek nás čekala prohlídka prvního okruhu na zámku Náchod a po prohlídce dokonce vylezli ven i medvědi, které tam chovají. Medvědy jsme následně vystřídali za šroubečky a matičky a navštívili muzeum Merkuru. Tradiční sobotní týmový výlet se odehrál v Adršpašských skalách a počasí na něj vyšlo krásné.
Po tři večery na týmy čekal železničářský test, test z pohádek o mašinkách a mezi dalšími individuálními testy a soutěžemi se objevil test nádražních znělek, básnická soutěž, test znalosti písní Jarka Nohavici, slovenštiny a plemen koček. A já jsem samozřejmě nepromeškala příležitost hledat další nadšence pro abstraktní deskovky a připravila jeden večerní test a jednu průběžnou soutěž z oblasti deskových her. Kromě toho byly večer dvě přednášky, ve čtvrtek na téma bezpečnost v železniční dopravě a v pátek o zdravém jídle, a také celodenní (tedy 24 hodin trvající) týmová soutěž, kde hlavním pomocníkem byl tištěný jízdní řád z roku 2010.
Nedělní boj o organizaci příštího jarního setkání byl historicky unikátní tím, že se přihlásily celkem tři týmy – MS Prostějov, MS Praha a já jako zástupce dosud neexistující MS Liberec. Moje idea, že skupina vznikne díky onomu náročnému úkolu, jakým uspořádání setkání je, nebyla přijata a vyhrál Prostějov. Nicméně myšlenka byla prezentována a hned se mi ozvalo pár spojenců. Teď už jenom najít odvahu do toho jít znovu už na podzim, ne až za rok. Spousta věcí je za poslední půlrok již přece připravená.
Po rozdání cen vítězným týmům i jednotlivcům (Merkur, co jsem vyhrála, se dětem na kroužku moc líbil) se s námi organizátoři loučí poslední vlakovou hláškou – „Vlak zde jízdu končí, vypadněte.“ Ano, byli jste skvělí a za svou péči si zasloužíte co nejdříve odpočinek. A než nastane podzimní setkání s plzeňským plchem, budeme vzpomínat při každém přejezdu kolejí a při každém zahoukání vlaku na úžasné dny v Teplicích nad Metují.