Večer jsme měli možnost navštívit relaxační centrum. Nebylo moc velké, ale vyhřáli jsme se v sauně, abychom pak chladli ve vířivce. Byla to místa, kde jsme se mohli lépe poznat.
Ráno nás přivítalo slunce a my jsme v týmech ochotně vyběhli do okolí najít cestu plnou záhadných vzkazů. Luštili jsme a pomalu došli do malebného statku Bernard. Tam nás k naší smůle nečekal klid k prohlídce jednotlivých stavení s přehlídkou lidových řemesel. Vedle našeho setkání se totiž konal i sraz motorkářů, takže to na statku vřelo, hučelo, hrálo… Některé týmy si daly nepsaný úkol a spočítaly 300 motorek, šílené. Postupně jsme se přemístili k vyhlídce dolu Jiří. I tento pohled měl svou poezii v podobě barevných vrstev zeminy a k Sokolovsku doly neodmyslitelně patří.
Odpoledne následovaly hry a odborné přednášky pro dospělé a vše se protáhlo do nočních hodin – tak moc jsme byli činností pohlceni. Pro pár nadšenců čekalo ještě milé představení dovedností dalšího z organizátorů, pana Čavojského. Byla to parádní noční bojovka s krásnou odměnou. Vraceli jsme se celí znavení…
Ráno se podle libosti opět hrálo, diskutovalo, někteří absolvovali IQ testy. Prima čas s pohodovými a hravými lidmi až moc rychle utekl a už zbývalo jen závěrečné hodnocení, loučení a posilnění smaženým řízkem na cestu. Tak snad zase někdy. Moc děkuji organizátorům.