Tereza Elrond Smrčková: Za třicet stříbrných

Všechny květiny mají sudě okvětních lístků,
všechny mobily mají obsazeno.
Všechny pouště jsou plné tekutých písků,
všechny náruče mají dnes zavřeno.

Každá dlaň zase jinou dlaň svírá
a každý už našel, pro koho žít.
V každém srdci už zas žije víra,
že to je to pravé a tak to má být.

Jenom ty šlapeš po třešňových květech,
jenom ty bloudíš stezkami bez značení.
Jenom ty se brodíš v minulých letech
a jenom ty teď čekáš na políbení.

Jidáši, kde jsi?