Nadaný žák v české škole – přesně takový je název maturitní práce 16letého Adriána Kysela, který je členem Mensy a od září se stane studentem 1. ročníku Fakulty informačních technologií ČVUT. Jeho životní příběh je zatím krátký, ale o to více zajímavý a snad i inspirující pro další nadané děti v ČR, a proto se o něj rád podělil v rozhovoru.
Adriáne, jak se cítíš jako student VŠ? Nechybí ti zážitky a prostředí střední školy?
Cítím se skvěle. Už od základní školy jsem cítil, že bych se rád učil a rozvíjel rychleji, než dovolovaly učební osnovy. S vrstevníky jsem ji rovněž moc nerozuměl, cítil jsem, že nějak nezapadám do kolektivu a ostatní to pravděpodobně cítili stejně. Často jsem nerozuměl jejich aktivitám a humoru a vše kolem se mi zdálo moc dětinské. Tento pocit se každým rokem prohluboval. Nejvíce jsem si vždy rozuměl s lidmi, kteří byli starší než já, a proto si myslím a doufám, že do vysokoškolského kolektivu FIT ČVUT zapadnu a najdu si tam kamarády.
Teprve vloni jsi ukončil povinnou 9letou školní docházku. Jak jsi to zvládal?
Prvních pět let ZŠ jsem usiloval začlenit se do kolektivu a najít si kamarády, ale moc to nefungovalo. Nevyhnul jsem se ani šikaně a třídní učitelka mě neměla moc ráda, protože jsem se často v hodinách nudil a ona si toho asi všimla. Pak mámu napadlo zkusit 8leté gymnázium. Přijímačky jsem udělal bez jakékoliv přípravy, ale ani na gymnáziu to nebylo o moc lepší, dokonce se můj problém ještě prohluboval. Vadilo mi, že se učivo často opakovalo i několikrát, vždy jsme se přizpůsobovali nejslabším spolužákům a měl jsem pocit, že „šlapu vodu“. V 8. třídě školní docházky (3. třída 8letého gymnázia) můj problém vyvrcholil tím, že jsem měl ve škole intenzivní stavy úzkosti a nedokázal jsem ve třídě vydržet. To mámu vedlo k tomu, že požádala o návštěvu psycholožky v Pedagogicko-psychologické poradně, aby nám poradila, jak dál. Na základě mojí nadprůměrné inteligence a samostatnosti mi bylo umožněno individuální dostudování 3. a 4. ročníku 8letého gymnázia. A protože jsem se učil rychle, a měl tak hodně volného času, mohl jsem se věnovat dalším aktivitám, jako např. sportu, beatboxu nebo hře na bicí. Do školy jsem chodil pouze na prozkoušení, a to se dalo v pohodě zvládnout. Ostatně, všechno toto popisuji v praktické části mojí maturitní práce.
Co se dělo pak?
S mámou jsme se domluvili, že po skončení povinné školní docházky už ve studiu na gymnáziu nebudu pokračovat, protože jsem nechtěl. Nedokázal jsem si to ani představit. Máma ještě v průběhu mého individuálního studia na gymnáziu zjišťovala, jaké jsou možnosti rychlejšího vystudování střední školy, protože jsme předpokládali, že normální tempo dle učebních osnov by mi asi nevyhovovalo a „ztratit“ 4 roky by bylo zbytečné. Zjistila, že jedinou možností, jak vystudovat střední školu rychleji, je program Maturita bez studia, který nabízí jen pár škol v ČR. Jednou z nich, která nám nejvíce imponovala svojí profesionalitou a kvalitou (i na základě skvělých referencí) byla SOŠ Březová. Aby mě tam k tomuto programu přijali, bylo potřeba předložit různé dokumenty včetně posudku z PPP a tzv. „přesvědčit“ pana ředitele, že toto studium zvládnu i navzdory tomu, že mi bylo pouze 15 let. O možnostech zrychleného studia v ČR a ve světe pojednávám v teoretické části svojí maturitní práce. Moc možností v ČR a ani v okolních státech není.
Jak tedy vypadal tvůj poslední školní rok?
Už od loňských prázdnin jsem se učil na zkoušky z jednotlivých středoškolských předmětů a následně jsem tyto zkoušky jezdil skládat do pobočky SOŠ v Kladně. Toto studium bylo v podstatě samostudium, je k tomu potřeba velká dávka sebedisciplíny, čas a proaktivita. Škola studentovi poskytne veškeré studijní materiály ze všech předmětů za celé 4 roky středoškolského studia a je pouze na něm, jak rychle se to naučí a složí zkoušku. Já měl obrovskou motivaci, protože už jsem dlouho toužil studovat na FIT ČVUT, takže jsem se intenzivně učil a systematicky skládal jednotlivé zkoušky jednu po druhé. Povedlo se mi to v průběhu jednoho roku. Posléze jsem vypracoval maturitní práci a v březnu jsem rovněž absolvoval SCIO testy, které nahrazují přijímačky na FIT. Duben a květen jsem věnoval pouze přípravě na maturitu, kterou jsem složil s vyznamenáním. Pomohlo mi i to, že již v roce 2021 jsem složil Cambridgeské zkoušky z angličtiny na úrovni B2, a tedy část maturity z anglického jazyka jsem už nemusel dělat. Tyto prázdniny věnuji intenzivnímu studiu španělského jazyka a taky si dělám řidičský průkaz skupiny B, chodím hrát tenis a připravuji se ke studiu na vysoké škole. Fakulta nám již poskytla studijní materiály ke dvěma předmětům, takže nezahálím.
Jakou jsi měl podporu rodiny?
Rozhodně nejvíc mi pomohla moje máma. Ostatní váhali. Bez mámy by nic z toho nebylo. Od začátku věřila, že to zvládnu. Je rovněž členkou Mensy, teď skončila pátou vysokou školu, je nesmírně chytrá a pracovitá, ale i moc lidská a chápavá. Vždy mi byla dobrým příkladem a oporou. A dala mi šanci splnit si svoje sny a cíle i za cenu obětí, které přinesla v jejím kariérním životě, za což jsem jí nesmírně vděčný. A i když to někdy vypadalo beznadějně, nikdy se nevzdala a vždy bojovala za to, abych se mohl rozvíjet a dělat to, co mě baví. Je skvělá.
Co plánuješ dál?
Teď se chci od září plně věnovat studiu na VŠ a stát se špičkovým programátorem. Doufám, že po škole budu pracovat pro nějakou IT společnost, kde se budu moct dále rozvíjet a být přínosem v IT oboru. Taky se chci nadále věnovat sportu a hudbě.
Co bys tedy doporučil jiným nadaným studentům, kteří mají ve škole podobné problémy?
Nevzdávat to, snažit se najít nějakou cestu a využít všechny možnosti, které jsou v ČR k dispozici, třeba zmiňovaný program Maturity bez studia na SOŠ Březová. Tato škola má skvělé pedagogy a kvalitně propracovaný výukový systém, který podporuje různé typy studentů a forem studia. Studium tady není žádným způsobem lehčí ani jednodušší, je potřeba se opravdu naučit všechno, co v „normální“ 4leté střední škole, a k tomu ještě samostudiem, což může být pro někoho o to náročnější. Toto studium je ale férové a student má skutečně k dispozici všechno, co k úspěšnému studiu a ukončení školy potřebuje, stačí jenom chtít. Základ je však mít podporu někoho z rodiny, jinak by byla tato cesta velice těžká.
Adriáne, přejeme ti vše dobré a ať se ti daří!
