Domů Inteligence a vzdělávání Rozhovor: Dana Jarošová„V početných třídách nemají učitelé čas na nadané děti.“

Rozhovor: Dana Jarošová„V početných třídách nemají učitelé čas na nadané děti.“

Od Drahomír Streit

V bouřlivé době radikálních změn v tuzemském školství se stále více diskutuje téma nedostatečného prostoru věnovaného vzdělání nadaných dětí. Inkluze do základních škol soustředila širokou plejádu dětí a kromě řady kladů se poměrně rychle projevily i zápory tohoto projektu – především minimální prostor pro vzdělávání nadprůměrně inteligentních dětí kvůli nedostatku času, problematickým úpravám vzdělávacích osnov a tempu výuky přizpůsobenému pomalejším dětem. S tímto stavem se některé školy nesmířily a v rámci možností upravily organizační a výukové schéma. O tom, jak se k tomu postavila ZŠ Englišova v Opavě a co obnáší její třídy s rozšířenou výukou, jsme si povídali s učitelkou Danou Jarošovou.

Na projektu tříd s rozšířenou výukou pracujete už řadu let. Jak na vaší škole vznikla Třída Opava?

Třída Opava je třída poskytující rozšířenou výuku angličtiny, matematiky, logiky a osobnostního rozvoje. Děti mají oproti běžným třídám vyučovací hodiny navíc, které financují rodiče. Za tímto konceptem stojí Tomáš Blumenstein, který ho vyvinul, když řešil vzdělávání svých vlastních dětí – cílem bylo podchytit a rozvinout potenciál dětí už od útlého věku, podobně jako třeba u sportovců, kteří se rekrutují už ze školek.

Projekt Svět vzdělání se zrodil v Prostějově v roce 2012 a v současnosti je k dispozici už v šestnácti městech ČR. Naše Základní škola Englišova Opava se k projektu připojila jako první škola v České republice, a to v roce 2014. Iniciativu k rozjezdu projektu v Opavě na naší škole tehdy prosazovala bývalá paní zástupkyně Lída Havlíková s Marií Müllerovou a naštěstí je v tomto záměru podpořil i ředitel školy.

Jak probíhá výuka konkrétně na ZŠ Englišova?

Žáci mají ve Třídě Opava již od první třídy tři hodiny angličtiny v půlených skupinách, z toho jednu hodinu s lektorem nemluvícím česky. Kromě půlených angličtin mají půlenou ještě jednu hodinu českého jazyka a dvě hodiny matematiky.

atematiku se učí podle profesora Hejného, takže musí promýšlet a analyzovat problém, hledat všechna možná řešení, argumentovat, vysvětlovat postupy řešení a prezentovat je před ostatními. V hodinách logiky se učí vnímat souvislosti a správně využívat získané informace k řešení úloh. V Informatice zase získají dovednost rozdělit si složitý úkol na jednotlivé splnitelné úlohy. A důležitá je i hodina osobnostního rozvoje, kde děti pojmenovávají své emoce a posilují svou empatii a toleranci k ostatním i sobě samým – často totiž bývají velmi sebekritické. Individuální přístup je zaručený nejen půlenými hodinami, ale i stanoveným maximem počtu dětí ve třídě. Maximálně přijímáme 22 dětí.

Je způsob výuky odlišný od výuky v běžných třídách?

V běžné třídě se učitel setkává s rozmanitým spektrem žáků. A my, učitelé, velmi dobře zvládáme pomáhat těm, kteří mají se zvládnutím učiva obtíže. V početných třídách pak učitel pomáhá slabším, ale málokdy dokáže efektivně zapojit nadané žáky. Ani nemá žádnou metodickou podporu, zásobník materiálů, kam by mohl sáhnout – i když už se první vlaštovky objevují.

V našich třídách se učivo vysvětlí jednou, ověří se na cvičení a pak se k němu vracíme v dalších úlohách v rámci opakování nebo gradace. Díky tomu nám zbývá dost času i na projekty a různé zajímavosti. V projektech mohou jít děti více do hloubky, vybrat si téma, které je zajímá a baví. Doplnit projekt prezentací, plakátem nebo výukovou pomůckou pro ostatní děti.

Při těchto aktivitách se děti učí spolupracovat, komunikovat a prezentovat se na veřejnosti. Asi tak do třetí třídy mi obvykle děti říkají, že se jim nelíbí, že se v projektech hádají. Nechápou ještě, že se v nich postupně vyvíjí schopnost vést konstruktivní diskusi a obhájit si svůj názor. Ve čtvrté a v páté třídě se projevy dětí výrazně zlepší a mnohdy překvapí mě i samotné rodiče.

Jak to děti zvládají? Chtějí třeba někdy přestoupit do klasické třídy?

Občas se stane, že někdo přestoupí na jinou školu, odstěhuje se. Sama jsem však byla překvapená, jak dobře děti zvládají zvýšený počet hodin už v první třídě. Ani zvládnutí učiva nebývá problémem, pokud nejsou přehnané nároky na dítě z domova. My se snažíme posilovat silné stránky dětí, plně využít jejich potenciál. Takže se často stává, že některým dětem vyhovuje výuka na vyšší úrovni, a proto pro ně organizujeme například hodiny matematiky o třídu výš.

Nevnímají je žáci běžných tříd negativně? Jako že jsou „něco extra“?

Nemyslím si, v naší škole není žádná diskriminace. Na „Englišce“ jsou už od nepaměti také sportovní třídy. To stejné by se tedy mohlo říkat o nich. Jsme součástí školy a děti se zde setkávají, sportují spolu, pořádají společné akce.

Jak jsou děti Třídy Opava úspěšné, když se hlásí na víceletá gymnázia?

Děti jsou na víceletá gymnázia výborně připravené, i když v rámci výuky nemáme speciální přípravu. Tu si rodiče zajišťují sami, buď přímo na gymnáziu, nebo v přípravném online kurzu Světa vzdělání. Vždy ale záleží na osobnosti a potenciálu dítěte, zda u zkoušek uspěje. V první třídě, která prošla konceptem Třídy Opava, se na víceleté gymnázium dostalo devět dětí. To byl velký úspěch a v dalších letech počet přijatých dětí narůstal.

Naše škola ale jako první v České republice rovněž rozšířila výuku Třídy Opava na druhý stupeň, což původně v projektu nebylo. Tím nabízí novou alternativu pro vzdělávání na druhém stupni, a děti tak mohou místo přechodu na gymnázium zůstat mezi svými vrstevníky a nad rámec běžné výuky se rozvíjet ve známém prostředí. Jejich výuka je obohacena o předměty, které jsou pro život a vzdělání z novodobého hlediska důležité. Na prvním stupni si hodně zakládáme na vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi a vytváříme kolektivy podporujících se dětí a spolupracujících rodičů, jak hodinami osobnostního rozvoje, tak různými projekty – a takový kolektiv pak má zájem zůstat pospolu i na druhém stupni. V okamžiku, kdy se na naší škole výuka nadaných dětí na druhý stupeň rozšířila, se rodiče a děti ve většině případů rozhodli na ZŠ Englišova pokračovat. Tak je tomu i letos, kdy by současná pátá třída chtěla téměř celá pokračovat na druhém stupni. Letos je na víceleté gymnázium přihlášených pět dětí. Tak uvidíme.

V rámci Třídy Opava děláte i akce, které nejsou běžné. Můžete to přiblížit?

Děti Třídy Opava mají možnost účastnit se mnoha výjimečných akcí, které rozšiřují jejich znalosti a vědomosti mimo rámec běžné výuky. Každoročně využívají podporu magistrátu a absolvují programy Velkého světa techniky v Ostravě, které jsou na vysoké úrovni, stejně jako animace opavské kulturní organizace OKO. Exkurze jsou pečlivě vybírané podle probíraného učiva a zahrnují návštěvy Slezského muzea, knihovny, skanzenu v Rožnově nebo záchranné stanice v Bartošovicích. Jedním z vrcholů tohoto školního roku byl zájezd jako doplnění k učivu o Habsburcích a evropských zemích. Dvě Třídy Opava navštívily Bratislavu a Vídeň, kde děti prezentovaly své vědomosti o panovnících Habsburského rodu a představily nejdůležitější památky hlavních měst dvou sousedních států. Tato zkušenost nejen rozšířila obzory dětí, ale také pomohla propojit teoretické znalosti s praktickými zážitky. Kromě toho Třídy Opava obvykle jezdí na školu v přírodě, kde mají možnost prohloubit své znalosti o přírodě a zvýšit svou schopnost spolupracovat s ostatními.

S kým na projektu spolupracujete?

Velmi úzce spolupracujeme s Mensou, která nám zajišťuje především vzdělávání pedagogů a pravidelné testování IQ pro děti u nás ve škole. Před covidovou krizí jsme hodně spolupracovali také s Masarykovou střední školou zemědělskou v Opavě a věříme, že se nám podaří na spolupráci znovu navázat.

Co vy osobně vnímátě jako přínos Třídy Opava?

Kladů je spousta, a to pro děti, rodiče i učitele. Práce s dětmi, které se chtějí učit, je inspirující.

Děti mají díky stanovenému maximu a půleným hodinám zajištěný individuální přístup. Hodiny angličtiny navíc jim zaručí uplatnění do budoucna a také odmala přístup k informacím z celého světa. Mnohá videa k výuce prvouky, přírodovědy a vlastivědy si pouštíme v angličtině. Za obrovský přínos považuji hodiny osobnostního rozvoje. Kolikrát žasnu, jak děti ve čtvrté, páté třídě umí rozebrat situaci z mnoha různých perspektiv.

Jediný zápor vidím osobně v tom, že asi do čtvrté třídy jsou děti v hodinách tak aktivní, že mám výčitky svědomí, když nemůžu všechny vyvolat. Řešili jsme to losováním.

Dana Jarošová
Narodila se ve Slavkově u Opavy, kde dodnes žije. Je vdaná a má dva syny. Vystudovala Mendelovo gymnázium v Opavě a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Devatenáct let působila jako učitelka na Základní škole Slavkov a od roku 2018 vyučuje Třídu Opava na ZŠ Englišova Opava. Dlouhá léta působila jako knihovnice v Místní knihovně ve Slavkově, je členkou Mensy, slavkovských zahrádkářů a humanitární organizace Lions Clubs International. Ve volném čase se ráda věnuje sportu, cestování, četbě a ručním pracím.

Zanechat komentář

× 9 = 63

Mohlo by se vám líbit