Mimořádné zvětšování velikosti mozku, a to jak u lidí, tak i u ostatních živočichů, k němuž dochází během posledních několika milionů let, by mohla objasnit teorie zvaná hypotéza kulturního mozku. V časopise PLOS Computation Biology ji ve své zprávě zveřejnili Michael Muthukrishna z Londýnské školy politiky a ekonomie (LSE) a Harvardské univerzity a jeho spolupracovníci z Univerzity Britské Kolumbie a Harvardské univerzity.
Člověk má mimořádně velký mozek, jehož velikost se za posledních několik milionů let ztrojnásobila. Znatelné zvětšení velikosti mozku, třebaže méně významné než u lidí, zaznamenali i jiní živočichové. Tato zvětšení jsou záhadou, protože mozková tkáň je náročná na energii. Jinak řečeno, menší mozek je z hlediska energetické náročnosti snazší udržovat. Muthukrishna se svými spolupracovníky na základě stávajících výsledků výzkumu a poznatků analyticky a počítačově namodeloval předpovědi hypotézy kulturního mozku a zjistil, že tato teorie vysvětluje nejenom nárůst ve velikosti mozku, ale i celou řadu dalších souvislostí s velikostí skupiny, strategiemi učení, znalostmi a historií života.
Teorie se opírá o myšlenku, že mozky expandují, aby uchovaly a zpracovaly více informací. Děje se tak v reakci na dosažitelnost jak informací, tak dostatečného množství energie. Na dosažitelnost informací mají vliv strategie učení, velikost skupiny, struktura páření jedinců a délka období dospívání, které se vyvíjejí společně s velikostí mozku. Model zachycuje tento společný vývoj za různých podmínek a popisuje také velmi specifické a úzce vymezené podmínky, které mohou vést k odstartování změn velikosti mozku, tedy možnou cestu, která vedla k mimořádné expanzi u lidského druhu. Autoři tento soubor předpovědí nazvali kumulativní hypotézou kulturního mozku. Teorie byly podpořeny testy za použití reálných empirických dat. Celkem vzato, mohou tato zjištění pomoci vysvětlit rychlou expanzi lidského mozku i jiné aspekty historie života a psychologie našeho druhu.
„Toto je zcela nová teorie, jak vysvětlit vývoj lidského mozku, a zároveň i mozků obecněji. Ukazuje, jak jsou různé charakteristické znaky druhu ve skutečnosti vnitřně propojeny společným evolučním procesem,“ říká Muthukrishna. „Limitem ještě větších mozků je naše schopnost je zplodit, avšak, jak naznačuje tato teorie, tento proces stále pokračuje – v současnosti prodlužujeme období dospívání a narážíme při tom na nový biologický limit, jímž je schopnost reprodukce ve vyšším věku.“
Do budoucna mají výzkumníci v plánu prověřit předpovědi, které tato teorie vytváří a které se týkají spíše individuálního nežli společenského vzdělávání, a dále též vyvíjet nástavby této teorie.
Z článku Why Brains Have Become Bigger, Mensa World Journal #072, leden 2019 přeložil Petr Psutka.