K jejich velkému úžasu se však ukázalo, že vláda není příliš nadšená tím, že by měla dostávat rady od Mensy, a také to, že se členové jen těžko shodnou, jaké konkrétní rady by měla dávat. A tak v roce 1953, kdy převzal předsednictví Victor Serebriakoff, se strategie změnila. Victor opustil cíl stát se mozkovým centrem a zaměřil se místo toho na rozšiřování členské základny a na sociální aspekty Mensy. Mimo to, aby skoncoval se zvykem některých členů propagovat své vlastní (a někdy nemístné) názory jako názory Mensy, zavedl proslulé pravidlo: „Členové a skupiny uvnitř Mensy názory mají, avšak Mensa jako taková názor nemá.“
To byl radikální odklon od původního cíle a mnohým členům se dodnes nelíbí neutralismus, který toto pravidlo zdánlivě zavádí. Doslovně vzato, požadavek nemít názor na nic by vám bránil věřit dokonce i ve své vlastní cíle. To by však bylo absurdní a nebylo záměrem, aby se pravidlo takto uplatňovalo. Jako každá jiná organizace věříme ve své stanovy a v cíle jimi stanovené. To jen k záležitostem, které ve stanovách nejsou jasně zmíněny, v žádném případě nezaujímáme stanovisko.
Moderní cíle Mensy byly formulovány koncem 50. a na začátku 60. let. V roce 1964 byly sepsány do mezinárodních stanov a jsou v nich dodnes, i když je přesně zná jen překvapivě málo členů. Viděl jsem dokonce stanovy jedné národní Mensy, v nichž byl jeden z cílů přeložen tak neobratně, že tím dostal jiný význam. Proto bych rád prošel tyto cíle podrobně a představil několik konkrétních projektů, které se z nich dají odvodit.
Prvním cílem uvedeným ve stanovách z roku 1964 bylo „vést výzkum v psychologii a sociálních vědách“. V roce 1982 byl změněn na „podporovat výzkum vlastností, znaků a využití inteligence“, tedy posun od vedení k podpoře a stanovení užšího zaměření. Existuje několik způsobů, jak na tomto cíli pracovat. Naši členové mohou asistovat vědcům zkoumajícím inteligenci tak, že se zapojí do jejich výzkumu. Můžeme vzdělávat veřejnost organizováním konferencí o inteligenci, zvyšovat její zájem o toto téma a nepřímo tak výzkum v této oblasti povzbuzovat.
Můžeme rozdělovat stipendia a ceny, motivovat tím studenty, aby se začali zabývat určitou oblastí, a odměňovat renomované vědce za jejich přínos. Nadace Mensy (podporovaná primárně Mensou USA) je v tomto směru velice aktivní. Některé národní Mensy udělují ceny na národní úrovni nebo do nadace přispívají dary. A jako členové se můžete i vy dobrovolně stát hodnotiteli projektů pro Nadaci Mensy.
Druhým cílem z roku 1964 bylo „poskytovat příležitosti k sociálním kontaktům mezi svými členy“, později upraveno na „vytvářet stimulující intelektuální a společenské prostředí pro své členy“. Podíváme-li se na stovky akcí, SIGů a mezinárodních setkání, které dnes máme, zdá se, že se nám to daří dobře, a tak mohu tento bod přejít.
Třetí cíl byl doplněn v roce 1968: „Zkoumat a rozvíjet lidskou inteligenci ve prospěch lidstva.“ Většina lidí se zaměří na formulaci „ve prospěch lidstva“, protože je víc upoutá, ale skutečnými cíli jsou „zkoumat inteligenci“ a „rozvíjet inteligenci“. A my tyto cíle uskutečňujeme „ve prospěch lidstva“ jakožto protiklad k podnikání „pro zisk“.
A rozpoznávat inteligenci je právě základní aktivitou Mensy. To je to, co děláme, když organizujeme pro zájemce IQ testy. Ale skutečnost, že nás k tomu vyzývají stanovy, znamená, že naše testovací činnost není jen prostředkem k dosažení cíle – získat více členů – ale cílem samotným. Chceme proniknout mezi veřejnost a povzbuzovat lidi, aby si nechali otestovat inteligenci. Naším cílem je nacházet inteligentní lidi, ne čekat, až oni najdou nás.
Do rozpoznávání inteligence je možné počítat také zdokonalování stávajících testů nebo vývoj nových. Členové Mensy ze Švýcarska pomohli univerzitě v Basileji s ověřováním nového testu. A Mensa International spustila projekt vedený naším mezinárodním psychologem (ISP) Kristofem Kovacsem, jehož cílem je vyvinout kvalitní počítačový adaptivní test, který bude ve vlastnictví Mensy.
Chceme rovněž podporovat inteligenci, to znamená pomáhat inteligentním lidem co nejlépe využít své kognitivní schopnosti a realizovat svůj potenciál. Možnými projekty v této oblasti je poskytovat kariérní poradenství inteligentním studentům a odborným specialistům, dávat rady rodičům nadaných dětí nebo usilovat o zlepšení systému vzdělávání v příslušné zemi. Mensa ČR dokonce založila svou vlastní školu pro nadané děti.
Tyto tři cíle formují rámec, v němž se může Mensa stát aktivní a poskytovat vodítka, na jaké projekty je dobré se zaměřit. Mohou mezi nimi být i jiné ušlechtilé aktivity, jako je záchrana deštných pralesů, ty jsou ale mimo naši oblast působnosti, a proto podléhají formulaci „bez názoru“. Soustředíme-li své úsilí do několika vybraných oblastí, můžeme dosáhnout mnohem více.
Jakožto DSNM (mezinárodní radní pro malé národní Mensy) se těším, až uslyším o projektech, na nichž vaše národní Mensa pracuje, a budu vám nápomocen, kde to jen bude možné.