Hned první den jsme se vydali na dvě exkurze. První byla na hráz přehrady Seč na řece Chrudimka. Zástupce pana hrázného nás provedl prostory běžně pro veřejnost nepřístupnými, mohli jsme obdivovat osmdesát let starou strojovnu, krásnou poctivou práci citlivě doplněnou o moderní technologie, které v současnosti kompenzují náročnou fyzickou obsluhu. Pohodu slunečného dne jsme si užili při krmení kaprů, kteří nám i z výšky 10 m nad hladinou připadali obrovští.
Odpoledne následovala exkurze do cementárny Prachovice. Areál nám předvedla místní technoložka, odpovídající rovněž za dopady na životní prostředí, díky čemuž jsme mohli konzultovat nejrůznější dotazy a nejasnosti na vysoce odborné úrovni. Prohlédli jsme si jak lomy na těžbu materiálu, tak veškeré technologie jako mlýny a pece, podívali jsem se i do velína a laboratoří. Z exkurze jsme odcházeli plni zážitků, ale také docela zaprášení a unavení, jelikož jsme veškeré přesuny absolvovali pěšky, a nikoli autobusem, jak je obvyklé.
Po skvělé večeři nastal první blok večerních her a soutěží. Účastníci setkání, kteří o soutěžení projevili zájem, byli rozděleni do osmi týmů pojmenovaných po rybách. Jelikož se členové týmů mezi sebou často neznali, zahajovací soutěží byla seznamovací hra, kdy soutěžící o sobě zjišťovali různé informace a podle toho se řadili. Druhá hlavní soutěž večera byla klasická vědomostní, kdy šlo o poznávání a přiřazování obrázků a názvů různých rostlin a živočichů, zejména jejich méně známých částí a forem.
V pátek jsme nabídli mensanům tři exkurze. První akcí bylo rýžování na Zlatém potoce. Jednalo se o pár hodin příjemně strávených v lese, odkud jsme si mohli odnést vlastnoručně získané granáty či zlatinky. Řada účastníků zvolila kombinaci jiných dvou pátečních akcí. Nejdříve jsme navštívili Hamzovu léčebnu v Košumberku – špičkové rehabilitační zařízení zaměřené na pohybový aparát s více než stoletou tradicí. Přidanou hodnotou celého areálu je park a unikátní arboretum. Zde návštěvník najde například dřeviny čtyř kontinentů nebo na druhou stranu speciální tematické zahrádky, zkrátka arboretum je sestaveno tak, aby park byl v každé roční době zajímavý a na duchu povznášející.
Po obědě jsme přejeli do Hlinska, kde jsme navštívili stanici záchranného integrovaného systému. Program bylo opět nabitý a jsme rádi, že ani tato exkurze účastníky nezklamala. Jedinečnou příležitostí byla detailní prohlídka jak výjezdového vozu, tak celého zázemí. Obdiv k záchranářům se ještě zvýšil po praktické části exkurze, kdy jsme si sami zkusili resuscitaci na výukové figuríně.
Pateční podvečer byl věnován venkovním hrám. Svatý Václav pro nás připravil kouzelnou atmosféru plnou zlatého podvečerního slunce na obnaženém dnu částečně vyschlé sečské přehrady. Přestože základním prvkem her byl zdánlivě pohyb, jejich podstatnou součástí byla taktika. Zahráli jsme si běhací piškvorky a námořní bitvu, při které jsme potápěli nepřátelské lodě vystřelenými torpédy.
Večerní program se tentokrát zaměřil především na individuální soutěžení. Vyzkoušeli jsme si test pro práci pod tlakem, znalost slovních spojení obsahujících čísla a také piktografických zobrazení známých českých přísloví. Týmová soutěž byla rovněž jazyková, kdy bylo úkolem napsat co nejvíce slov obsahujících pouze souhlásky. Dodejme jen, že výsledky byly často velmi nápadité a seznamy obsahovaly desítky těchto slov.
Krásné, i když trochu chladné počasí panovalo i následující den, který byl vyhrazen celodenní šifrovací týmové hře. Trasa měřila zhruba osm kilometrů. Nádherným úsekem byla zejména první polovina, kdy jsme z vyvýšeného ostrohu zříceniny hradu Oheb mohli pozorovat Sečskou přehradu, a poté sešli až k její hrázi. Na trase bylo celkem osm stanovišť, na kterých byly připraveny klasické šifry pro dospělé a dětské šifry určené především pro mladší účastníky. Úžasné bylo sportovní nasazení všech zúčastněných, zejména těch se zdravotním hendikepem a rodin s menšími dětmi.
Večer byl věnován směsi originálních soutěží. Zahájili jsme hrou Fyzikální Riskuj! pro týmy, kde oceňujeme především autorčinu náročnější technickou přípravu. Pak následovala pikantnější soutěž – nevím, kolik bylo mezi účastníky setkání odborníků na chilli papričky, ale pro nás, kteří nejsme jejich zapálenými příznivci, byla možnost trochu proniknout do tajů této disciplíny určitě vítaná. Odvážní mohli i ochutnat. A protože co by to bylo za společenské setkání bez hudby, dali jsme i hudební kvíz v různých nevšedních kategoriích.
V neděli dopoledne nás čekaly tradiční povinnosti spojené s ukončením pobytu – balení, vyklízení pokojů, odhlašování. Ti rychlejší mohli absolvovat přednášku o etickém hackerství. Kolem desáté jsme se všichni sešli v hlavním sále k závěrečnému vyhodnocení všech soutěží. V týmech si pro první místo doplavali Úhoři, druhé místo obsadili Boleni a pomyslný bronz příslušel Lipanům. Napínavé bylo i vyhlášení soutěže jednotlivců. Nejvíce bodů tentokrát získala Hana Sirůčková následovaná Martinem Blahou a Pavlem Valentou. Pak už zbývalo jen oznámit nejrůznější informace týkající se činnosti Mensy a MS Ostrava nás pozvala na jarní celostátní setkání.
Myslím, že se setkání organizované pardubickou skupinou vydařilo a že na společně strávený čas doprovázený vůní tradičních perníčků budeme rádi vzpomínat.
