Novinkou letošního jarního setkání bylo několik zájezdů. Uskutečnily se celkem čtyři: dva po Čechách a dva v Polsku.
Letmé seznámení s Orlickými horami
Z rozhledny Šibeník je za dobrého počasí vidět v podstatě celý Královéhradecký kraj, i když tentokrát tomu počasí úplně nepřálo. Krátce jsme se zastavili na Masarykově chatě na Šerlichu, která byla postavena KČT a odkud je skvělá výchozí pozice na putování po Orlických horách. V Neratově jsme viděli mimo jiné netradičně obnovený kostel se skleněnou střechou. Výlet se zakončil prohlídkou tvrze Hanička, která patřila do systému předválečného opevnění, budovaného ve 30. letech minulého století, proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu.
Josefovské podzemí
Tento zájezd byl zcela jiný. Prohlédli jsme si podzemí pevnosti Josefov, která byla založena ve 2. polovině 18. století, aby bránila Prusku a jeho spojencům v rozvíjení útočných operací a drancování pohraničí – ale nikdy se do boje nezapojila.
Cestou světla jsme došli do Hospitálu Kuks, pozoruhodného díla zásluhou dvou velikánů – hraběte Františka Antonína Šporka a sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Hospitál zřídil hrabě Špork za účelem péče o přestárlé vysloužilé vojáky a pro nemajetné. Určitě jsme rádi, že doba pokročila, protože nikdo z nás by nechtěl dožít v místnosti s dvaatřiceti dalšími dožívajícími lidmi. Zajímavá byla i barokní lékárna sloužící až do poloviny minulého století. Velké štěstí jsme zde měli na úžasného průvodce.
Další zastávkou byl Betlém – les poblíž hospitálu, ve kterém se nachází množství Braunových soch. Tyto sochy však byly poničeny blízkým lomem, ve kterém se těžil kámen pro josefovskou pevnost.
Zakončení bylo hlavně zajímavé pro děti – ZOO Dvůr Králové nad Labem, specializující se na africký kontinent. Toto místo je labyrintem cestiček se zvířaty, převážně žijícími v Africe, a je zde i několik větších zábavních míst pro děti. Dospělí se asi zase nejvíce potěšili projížďkou Safari parkem, kde se v přírodě volně pohybují lvi, buzoli, gazely… Pro všechny byla zajímavá největší sbírka děl legendárního Zdeňka Buriana, známého zejména rekonstrukcemi pravěkých živočichů a rostlin.
Wrocław
Vratislav jsme navštívili ve třech částech – čekala nás prohlídka historického centra, návštěva ZOO s Afrikáriem a Vratislavská fontána. Wroclaw je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska. Leží v Slezské nížině na Odře a jejích přítocích. Ve středověku bylo Vratislavské knížectví součástí českých zemí. Žije zde přibližně 674 tisíc obyvatel. Ve Wroclawi je také jedna zvláštnost – po městě je rozmístěno několik stovek bronzových trpaslíků.
Prohlídku historického centra jsme zakončili prohlídkou radnice na centrálním náměstí – Rynku. V pěkné zoologické zahradě jsme asi ale většinu času strávili v Afrikáriu, představujícím různé ekosystémy související s vodním prostředím Černého kontinentu. Procházeli jsme se podvodním tunelem, kde jsme natáčeli kolem nás proplouvající mořské krávy, žraloky, rejnoky a stovky barevných rybek. Vedle ZOO, za Halou století (postavenou ke stému výročí vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska, památka UNESCO), nás pak čekal ještě jeden nezapomenutelný zážitek v podobě vodní show, kterou tu večer každou celou hodinu předvádí místní světelná hrající Vratislavská fontána.
Soví hory
V Sovích horách byl čilý ruch především za 2. světové války. První zastavení nás čekalo v průmyslovém komplexu Mölke Werke (miny, granáty a součástky pro V–1), který je spojován s nestandardními výzkumy. Nejzajímavější a nejzáhadnější stavbou je obrovský dvanáctiboký železobetonový megalit, kterému se neřekne jinak než Mucholapka. Projekt Riese je kódové jméno pro projekt stavby nacistického Německa v letech 1943–1945, kterou tvoří sedm podzemních staveb (nikdy nebyly dokončeny) v Sovích Horách a hrad Książ v Dolním Slezsku.
My jsme navštívili dvě podzemní stavby: ve Walimských štolách (tři rovnoběžné štoly a chodby mezi nimi) jsme se prošli trasou zhruba 0,5 km a viděli mimo jiné makety střel V1 a V2 a ve štole Włodarz nás čekal obrovský komplex protkaný velkým množstvím chodeb, které se protínají v pravém úhlu a vytvářejí mřížku. Nachází se zde jedna z největších nedokončených hal. Na závěr zájezdu jsme se zastavili v Muzeu zbraní Witoszów Dolny, v novodobém vojenském technickém muzeu.
Prostřednictvím zájezdů byla naplněna i myšlenka, že se setkáváme, abychom si popovídali a byli spolu. Takhle bylo najednou pohromadě i 50 lidí, kteří měli možnost spolu trávit celý den…
Na závěr bych chtěla poděkovat Mense Česko, že se díky mnoha obětavým lidem celostátní setkání pořádají a já poprvé navštívila podmořský svět v ZOO Wroclaw, členům MS Hradec Králové a členům „výletníkům“, že se zájezdy celkově vydařily. Díky Zdeňku Falářovi a dalším si můžete místa, která jsme na zájezdech navštívili, prohlédnout ZDE. A poděkovat bych chtěla možná i tak trochu vesmíru, že se neporouchaly autobusy, na trase nebyly dopravní nehody ani dlouhé objížďky, nedošlo k žádnému zranění a nestalo se nic, co by zájezdy úplně zrušilo.
P.S. Na setkání dostávaly ženy květinu Bakopa / Bacopa, která podporuje duševní rovnováhu, koncentraci a paměť. Ovlivňuje nejen duševní výkon, ale také relaxaci. Budeme rádi, když nám pošlete fotografie, jak vám tato rostlina zpříjemnila domov.