Domů Z akcí a projektů Nová exkurze do ÚPT AV ČR

Nová exkurze do ÚPT AV ČR

Od Tomáš Nováček
V pořadí již druhá exkurze do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky nám umožnila nahlédnout do šesti různých laboratoří. Co jsme si z nich odnesli? Jaké nové zkušenosti jsme nabyli? V první laboratoři nazvané nukleární magnetická rezonance děti zjistily, jakou silou dokáže přitahovat kovové věci obří elektromagnet. Například obyčejnou dvacetikorunu opravdu velikou. Já osobně jsem zjistil, že není radno chodit k takovému přístroji příliš blízko s fotoaparátem, protože účinně ničí veškerou moderní elektroniku. Pomocí magnetické rezonance zde pozorují, obdobně jako v nemocnicích u pacientů, měkké tkáně třeba laboratorních potkanů. Takže se zde můžete podívat uspanému laboratornímu potkanovi na jeho bijící srdíčko či jiné vnitřnosti, a to v přímém přenosu. V zasedací místnosti elektronové litografie jsme zase obdivovali doslova mikrosvět. Laserové světélko mířící na tečku o velikosti 1 mm2 a pokračující přes zvětšovací čočku až na promítací plátno odhalilo text a obrázky, které bychom pouhým okem na samotné tečce neviděli. 
Mimochodem, věděli jste, že pomocí elektronové litografie můžete na plochu o velikosti jedné jediné koruny české vměstnat celých 90 000 stran formátu A4? Opravdu úžasné! Pracovníci z laboratoře elektronová optika a mikroskopie nám kromě jejich vlastního prototypu elektronového mikroskopu ukázali, co takový jejich přístroj vlastně dovede. Začali jsme záběrem na mouchu, pokračovali zvětšováním na její oko, až jsme skončili u prohlídky jejích jednotlivých molekul. Přesně k tomu slouží elektronový mikroskop, k nahlížení do nanosvěta. Zvláště děti, a vlastně nejen ony, byly nadšeny z programu, který si přichystali pracovníci laboratoře zvané nízké teploty a supravodivost. Zde se mi poněkud převrátily všechny naučené poznatky o základní fyzice, neboť zde bylo skutečně zhmotňováno světlo a doslova zde levitoval model vlaku. Jak je to možné? Zhmotňování světla probíhá za pomoci modrého světla a zvláštní fólie. Řízená levitace zase probíhá naprosto stejně jako u slavného japonského vysokorychlostního vlaku Šinkansen. Když jsem se zmínil o dětech, tak v laboratoři speciální technologie je čekal tak trochu zkoumací ráj. 
Trubky, trubičky, kolínka, matičky, šroubečky, plechy různých tvarů, tlouštěk, velikostí a materiálů. To vše zde slouží k pokusům souvisejícím se svařováním elektronovým svazkem. Tento druh svařování probíhající ve vakuu je velmi přesný a detailní a nachází uplatnění především v jaderném, kosmickém, leteckém a automobilovém průmyslu. Závěrečnou laboratoří se nám stala laserová technika a technologie. Zde jsme si prohlédli několik laserových paprsků, které byly různě směrovány a odráženy, ale hlavně jsme viděli v akci opravdového laserového robota. Takový laserový robot má dvojosé polohovadlo, nosnost 200 kg, dosah 1,6 m, přesnost polohování méně než 0,1 mm, výkon laseru 2 kW, vlnovou délku 1,06 mikrometru a umí laserem svařovat i dělit, a to proklatě rychle a přesně.
Když už byste si mysleli, že následoval konec, tak vězte, že nikoliv. V rámci akce jsme totiž prozíravě požádali o ukázku z představení fyzikálního divadla ÚDiF na téma světla a barvy. Budiž světlo! ÚDiF neboli Úžasné Divadlo Fyziky je skupina lidí, kteří se rozhodli bavit diváky fyzikou. Vícebarevné plameny, barevné zářivkové meče jako z Hvězdných válek, míchání barevných světel ve skleněné nádobě za pomoci různých plynů a pro děti kreslení světlem na fólii zachycující zelené světlo (s jiným než zeleným to kupodivu opravdu nefungovalo). To vše s chvílemi až možná zbytečně podrobným komentářem a vysvětlením, „jak kouzlo funguje“.


Celkově to byla velmi povedená akce a naše srdečné poděkování patří vedoucímu skupiny elektronové litografie doc. Ing. Vladimíru Kolaříkovi, Ph.D., dále paní Ing. Pavle Schieblové, našemu trpělivému průvodci Mgr. Radimu Skoupému, pracovníkům jednotlivých oddělení ústavu ÚPT AV ČR a oběma zástupcům fyzikálního divadla ÚDiF.

Autor: Stanislav Wolf

Zanechat komentář

4 × 2 =

Mohlo by se vám líbit