Šifry jsou krásné, zábavné a zajímavé, ale ruku na srdce, kolik z vás jelo na první setkání a vyráželo na první bojovku s obavami? Šifry byly velkou děsivou neznámou, papíry ze stanovišť nedávaly smysl, šifrovací tabulka jen umocňovala zmatek a ke všemu se ostatní kolem tvářili, jako že jasně vědí, o co jde. A nejen to, oni to nakonec i vyluštili, přičemž řešení samo bylo stejně záhadné jako původní zadání. Tento malý seriál by měl úplným začátečníkům usnadnit první krůčky a dodat jim trochu té sebedůvěry, že to není zase taková věda.
Když to není morseovka…
Zlaté pravidlo šifrování praví, že pokud to není morseovka, je třeba zkusit morseovku. Čímž se toto pravidlo blíží definici kruhem ve smyslu: auto je auto, máslo je máslo nebo Samuel je Samuel, tedy Samuel Finley Breese Morse.
Zde mi dovolte malou odbočku k autorovi šifry, který se vyučil malířem, stal se malířem a byl malířem až do té doby, než mu J. Q. Adams důrazně vysvětlil, že se jako malíř portrétů nebude mít tak dobře, jak by se mohl mít coby vynálezce. Morse poslechl, avšak neopustil umění a vynalezl mramorovou brázdičku, která prý mohla svižně vytesat tři velké sochy. To se do domácnosti skutečně hodí. Bohužel ho u patentního úřadu kdosi předběhl (Jára Cimrman by mohl vyprávět), a tak nezbylo, než se vrhnout na vynalézání telegrafu. Morse tedy zahodil i zbytek štětců a ponechal si jeden na tečky a jeden na čárky. K velké radosti všech milovníků šifer.
Jak ji poznáme?
Ruku na srdce, kdo z nás se na táboře neučil odříkávat: „akát, blýskavice…“ a co si z toho dnes pamatujeme? Pár podivných slov, na kterých už roste mech a pampelišky. Kdy jste naposledy vedli smysluplnou konverzaci zahrnující cílovníky či hrachovinu? Není čas s tím něco udělat a za bouřky nonšalantně poznamenat jen tak mimochodem něco o blýskavici?
Ovšem zpět k morseovce. Co budete potřebovat? Inu, tečky a čárky v různém poměru a kombinacích. Začnete jednou tečkou pro E nebo jednou čárkou pro T a pak podle obrázku níže postupně přidáváte jedno či druhé, až je slovo kompletní. Pokud se ptáte, proč právě E a T, pak vězte, že jsou to nejčastěji používaná písmena v textech psaných angličtinou. A nejen v nich, písmeno E vítězí svou četností v mnoha jazycích po celém světě, češtinu nevyjímaje.
Jistě si pamatujete, jak jsme se minule bez milosti zbavili české spřežky „ch“. Rozjasněte líce, protože morseovka na ni v české verzi pamatuje, a to hned čtyřmi čárkami. Jejím protějškem je pak „h“, které zapíšeme čtyřmi tečkami.
Čímž možná začíná dostávat obrázek níže svou logiku. A současně dává smysl, proč jsou některá políčka šedá a bez písmenka. Česká abeceda má včetně své spřežky celkem 27 písmen. Do volných políček si své speciality a spřežky dopisují zase jiné jazyky (např. ü zapisované ). Hádejte, kam by v obrázku patřilo?
Při předávání zprávy obvykle písmena něčím oddělíte, aby bylo zřejmé, kde končí jedno a začíná druhé, případně přidáte dvojité oddělení mezi slovy. Už cítíte příležitost ke hraní? Začněte třeba tím, že ve své šifře vynecháte tyto oddělovací znaky a zábava může začít.
V psané podobě máte čárky, tečky a přidáváte mezi písmena lomítko. Při zvukovém nebo světelném vysílání má čárka délku tří teček, pauza mezi písmeny délku jedné čárky a mezi slovy sedmi teček. Pro trénování mohu doporučit aplikaci Nejrychlejší v morseovce. A až ji budete mít v malíku – určitě jste viděli film Přednosta stanice a telegrafujícího Vlastu Buriana. Zkuste si jeho zprávu jen tak cvičně přepsat a vyluštit. Anebo už by to byl čirý morse-masochismus?
Šifrujeme v morseovce
Tak si to shrneme, morseovku obvykle poznáme podle toho, že má délku 1–4 znaky, používá k šifrování obvykle něco, co reprezentuje tečky, a další něco, co reprezentuje čárky, plus navíc nějaký ten oddělovač. Co všechno lze použít?
Čísla, kdy místo tečky píšeme čísla od 0 do 4 a místo čárek čísla 5 až 9.
Slovo Mensa může mít podobu 77 3 82 123 49, což sice vzdáleně připomíná telefonní číslo, ale vás to už nezmate.
Další variantou použití číslic 0–9 je zápis lichých pro tečky a sudých pro čárky. Oba systémy lze samozřejmě použít též obráceně, tedy např. sudé číslice pro tečky a liché pro čárky.
48 7 29 577 16 = Mensa
Ani písmena nejsou morseovky zbavená. Použít můžeme pro tečky souhlásky a pro čárky samohlásky (a dle potřeby též obráceně).
Trsy obou ať máš = vlak
Snazší variantou z hlediska přípravy pak je psaní malých a velkých písmen pro rozlišení teček a čárek.
jedE oPět nA ČaS = vlak
Grafických variant morseovky je pak nepřeberně, zmiňme alespoň tři základní.
Stromy lze také pojmout jako jednotlivé větvičky, což je prostorově úspornější. Případně je možné využít též uzlíky v kombinaci tři uzlíky nebo očko pro čárky a jednoduchý uzlík pro tečku. Také morse-záznam EKG vypadá velmi efektně, přestože lékařům by v praxi moc radosti neudělal.
Tak a teď jste na morseovku v šifrách připraveni. A pamatujte, profíci pomocná slova nepoužívají, tečky a čárky k nim hovoří přímo. Už slyšíte, jak ševelí?
A ještě pár tréninkových kousků na závěr. Užijte si luštění a bonusově přemýšlejte, která písnička byla původně zapsána v notách, než se dostaly do šifrující ruky.
1
2
3
4
Řešení najdete ZDE.