Koncem dubna jsem si tak procházela mensovní maily a narazila jsem na jeden od SIGHT. Jedna Američanka sháněla ubytování v Praze na pár dní. To mi nasadilo brouka do hlavy. Proč to nezkusit? Sama velice ráda cestuji a často řeším podobný problém s ubytováním. A navíc… nikdy jsem neměla odvahu se zapojit do mensovních akcí, tak proč s tím nezačít právě teď?
Koordinátorka mi zaslala základní informace o hostovi. Jednalo se o sedmdesátiletou Ruth z Floridy. Právě podnikala asi tříměsíční cestu napříč Evropou. S Ruth jsme se zkontaktovaly a domluvily sraz.
Čekala jsem nějakou zradu, neboť mi vždy připadá, že takové věci přitahuji, ale kupodivu jsme se sešly úplně bez problému i přes fakt, že Ruth s sebou neměla mobilní telefon. Jediné, čeho jsem se opravdu bála, byla moje angličtina. Vzhledem k tomu, že mým primárním jazykem je španělština, bála jsem se, že nebudu schopna anglické komunikace. Musím ale upřímně říct, že Ruth byla neskutečně trpělivá a s nadšením čekala na každé mé slovo, které ze mě šnečím tempem lezlo. Velkou výhodou bylo i to, že jsme měly stejné zájmy. Ona je bývalou operní pěvkyní, což korespondovalo s mým studiem muzikologie. A hned na první večer jsme naplánovaly návštěvu Stavovského divadla, kde jsme zhlédly Figarovu svatbu od Mozarta. Ruth byla nadšená a se zájmem vstřebávala veškeré informace o divadle a jeho historii. Bylo to velmi příjemné a pohodové.
Následující den se vydala Ruth do centra Prahy a já se mezitím pilně učila na zkoušku, která mě čekala pár dní poté. Příští den už byl ten odjezdový. Doprovodila jsem Ruth na autobusové nádraží, odkud vyrazila směrem do Polska na pokračování svého eurotripu. Strávila u mě celkem dvě noci a za tu dobu jsme se dost spřátelily a jsme stále v kontaktu. Ona mě pozvala na návštěvu i k sobě domů na Floridu, takže jen co si vydělám na letenku, hurá do Ameriky!