Po občerstvení těla i ducha jsme se ve většině vypravili z restaurace Wallis do bowlingu na Slovanech, kde byla zamluvena dráha. Cesta pěšky se nesla v bujaré atmosféře. Přecházejíce na červenou jsme ohrožovali zažitý tvar Gaussovy křivky rozložení inteligence v populaci.
Bowling mě příliš nechytl, ale zbytek skupiny vrhal koulemi poměrně šikovně. Následoval kulečník. Dva týmy rozdělené podle pohlaví. Tým mužů nekompromisně rozdrtil něžný tým, ale holky bojovaly statečně.
Po půlnoci jsem se vypravil pěšky do centra a domů. Svůj plán jsem přetáhl dostatečně. Žádný rozumný dopravní spoj domů nepotěšil, zapomenutý batoh na Slovanech už vůbec ne, takže jsem se z Americké vrátil pěšky zpět do bowlingu. Věrka Hellerová nás brzy nato rozvezla autem do centra za dalším dobrodružstvím a mě až domů.
Ačkoliv se setkání většinou nesou spíše v duchu hraní deskových her a všeobecné diskuse, bylo to jistě příjemné setkání pro všechny, kdo přišli.