Takto by se dalo jednou větou shrnout vše, co jsme zažili 14. října 2023 v Moravském krasu.
Ale začalo to vlastně mnohem dříve, a to mým setkáním s Jirkou (čarodějem) Langem, nenápadným človíčkem s velkým srdcem bijícím pro speleologii. Podlehl jsem jeho krásnému vyprávění, slovo dalo slovo a začali jsme plánovat exkurzi „Pod povrch“. Vše jsme projednali na setkání MS a už stačilo jen vyrazit.
Je 8:30 a my stojíme připraveni na Staré huti u Adamova. A už se nám začíná sypat náš harmonogram. Průvodce totiž vypráví o zpracování železné rudy tak podmanivě, že ho nedokážeme přerušovat. Byl by mohl mluvit celé hodiny, ale my musíme na domluvenou prohlídku Býčí skály.
Rychlý přesun o pár set metrů a navléct holínky, na hlavu helmy s čelovkami a po zapsání do knihy vstupů mizíme v nenápadných ocelových dvířkách. Tady se nás ujímá Vlasta Káňa a my velmi rychle chápeme jeho zapálení nejenom pro tuto jeskyni. Jeho výklad o historii, archeologii a geologii je dechberoucí, a to jsem zapomněl zmínit výklad o netopýrech. Ubíráme se do hloubi jeskyně místy po kamenech, místy po lýtka vodou a po žebřících nahoru i dolů. Zastavuje nás až limit našeho oblečení (na plazení blátem nejsme bohužel vybaveni). Pohled na hodinky nás ale stejně posílá směrem k východu a na přesun k další domluvené jeskyni.
Po přejezdu do obce s poetickým názvem Holštejn parkujeme u místních speleologů a vyhledáváme restauraci, neboť všichni již máme notný hlad. Najedeno a znovu holínky, helma, čelovka – vyrážíme k Holštejnské jeskyni. Tentokrát nám průvodce dělá Ing. Zámek. Odemknout velký visací zámek a znovu do hlubin země. Tady nás čeká překvapení v podobě vykopaného tunelu (místní říkají metro). Po pár desítkách metrů však vcházíme do prostoru, který nás ohromuje tisíci krápníky v nevelkém prostoru mezi sedimentem a stropem jeskyně. Ani nebudu opakovat, že výklad o práci speleologů v této jeskyni nás znovu ohromil.
Prohlídku zříceniny hradu Holštějn vynecháváme a pospícháme k propadu místního potoka do podzemí. Po této procházce místními lesy se vracíme zpět k autům a těsně před setměním se rozjíždíme zpět domů.
No a jak bych náš výlet zhodnotil? Ještě na místě jsme si domluvili další prohlídky tentokrát proložené plazivkami a návštěvou nižších pater. Tak příště se těším na setkání s dávnou minulostí opět „Pod povrchem“.
