Mensantrop, -a m. (1. mn – ové)
člověk, který naplňuje hlavní poslání Mensy, využití inteligence ve prospěch celého lidstva, tím, že dělá něco prospěšného pro všechny, na co by člověk s nižším IQ nestačil
Pro tuto epizodu jsem uspořádal online schůzku se členy facebookové skupiny „Mensans for Sustainability“, založenou Maggie Lee v roce 2019, která má přes tisíc členů z celého světa. Diskutovali jsme o tom, co speciálního může uzavřená skupina mensanů dělat pro udržitelnost životního prostředí. Přestože jsem schůzku zorganizoval narychlo, podařilo se mi povídat si více než hodinu se třemi členy skupiny.
Omar Flores, narozený ve Španělsku a žijící v Belgii, se stal členem Mensy před více než 10 lety, kdy studoval biologii a matematiku. Nyní se podílí na výzkumu ekologie globálních změn, hlavně programuje modely k předpovídání toho, jak může změna klimatu ovlivnit lesy a další části naší planety.
Julien Weyer z Francie začal svou pracovní kariéru jako konzultant a projektový manažer pro internetový obchod. Nyní pracuje jako státní úředník v regionální radě, kde radí místním manažerům a zavádí pravidla a postupy. Julien také pracoval jako dobrovolník pro několik neziskových organizací a navrhl vybudovat webový portál (viz dineji.com) založený na konceptu „planetárních mezí“.
Martin Kleman, původem ze Švédska, žije ve Švýcarsku a působí převážně v oblasti ekonomiky zdravotnictví, kde hodnotí, zda jsou konkrétní léky a zdravotnické prostředky dlouhodobě lepší, nebo horší než ostatní. Je zběhlý v různém modelování a analýzách, stejně jako ve vytváření přitažlivých vizualizací dat. Martin se věnoval i efektivnímu altruismu, transhumanismu a pomáhal některým charitativním organizacím, které se snaží posoudit, kde lze lidstvu za dané množství peněz přinést nejvíce užitku.
Nyní ale již k naší diskusi z první soboty roku 2021:
Po celém světě existují skupiny a organizace, jejichž cílem je pomáhat životnímu prostředí a zajistit jeho udržitelnost. Proč tedy mít uzavřenou skupinu, do které mohou pouze mensané? Čím můžeme k udržitelnosti životního prostředí pomoci my jako mensané jinak?
Julien: Nejsem si jistý, že jako mensané máme zvláštní schopnosti dělat věci, které ostatní lidé nezvládnou, ale možná máme nějaké výhody. Třeba fakt, že jsme mezinárodní sítí, by mohl usnadnit sdílení zkušeností z různých zemí a jejich porovnání. Vloni mě opravdu překvapilo, jak zajímavé může být srovnání různých způsobů, kterými země reagují na pandemii. A pravděpodobně je to stejné i v otázkách životního prostředí. Jako mensané máme nejspíš mimořádnou schopnost zpracovávat informace a toho bychom se mohli pokusit využít. Platforma, kterou jsem navrhl, je motivována potřebou vyjasnit věci kolem planetárních mezí, lépe porozumět tomu, o co jde, jaký je skutečný potenciál nabízených řešení, a také nabídnout přístupnější a přehlednější způsob třídění informací.
Martin: Myslím, že když se mluví o udržitelnosti, tak strašně potřebujeme oddělit objektivní, pokud něco takového existuje, od toho, co je subjektivní. Hodně informací, které se v souvislosti s udržitelností prostředí objevují, je zjevně stoprocentně subjektivních. Lidé mají obecně tendenci k rozporu mezi tím, z čeho mají dobrý pocit, a tím, co opravdu přispěje k vytvoření udržitelné biosféry. Klíčové pro nás bude najít nějakého nejmenšího společného jmenovatele věcí, které budou smysluplné a užitečné. Když se dívám na jiné iniciativy, tak tam tohle nevidím. Většinou jde o to cítit se dobře, a ne o to dosáhnout co největšího možného dopadu. To musíme změnit. Samozřejmě to ale stále musíme zabalit tak, aby se lidé cítili dobře, jinak je to bohužel nebude zajímat.
Omar: To je v oblasti ochrany přírody známý problém. Když mluvíme třeba o ochraně druhů, je snazší získat financování pro druh, který je lidem sympatický. Možná je ale důležitější chránit nějaký hmyz nebo jiná zvířata, o která se lidé nestarají, nebo za jejichž zabití dokonce platí. To je důležitá otázka, jak přimět lidi, aby pochopili, že je třeba zachovat ne to, co se nám líbí, ale to, co potřebujeme.
Co můžeme využít jako mensané? Jediné, co si dokážu představit, by mohla být naše inteligence. Nejsem si jistý, že to bude dost užitečné. Jde o to, že inteligenci můžeme použít nejen ke zpracování objektivních informací, ale dá se efektivně použít i k tomu, abychom podpořili naše nesprávné úsudky a nápady. Stále existují mensané, kteří popírají změnu klimatu a jsou proti vědě. Jsou inteligentní, ale vycházejí z předchozích myšlenek a jen hledají inteligentní způsoby, jak tyto myšlenky podpořit.
Pracoval jsem s nevládními organizacemi i zelenými politickými stranami. Velmi mě frustruje, když vidím, jak kritizují popírače klimatických změn za to, že neposlouchají vědu, a pak prezentují projev, který je v rozporu s vědeckými důkazy. Když se jim pokusíte předložit důkazy a přesvědčit je, nechtějí nic slyšet. Na vědu se odvolávají jen proto, aby podpořili to, co si myslí. Co se můžeme pokusit udělat, je použít naši inteligenci k nalezení dobrých způsobů, jak oslovit lidi, přesvědčit je o tom, jaké jsou vědecké důkazy o těchto tématech, a pokusit se působit proti lobbistům, kteří lidi jen matou.
Martin: Myslím, že hodně zelených stran nebo podobných organizací může být ve skutečnosti škodlivějších než kdokoli jiný, protože zhruba polovinu své politiky zakládají buď na přímých lžích, nebo neporozumění vědě. Zajímavé by mohlo být zkusit udělat pravdu lépe stravitelnou, třeba přehlednými kartami o tom, co lidé mohou dělat.
Vím, že Světový fond pro ochranu přírody nabízí třeba možnost spočítat svůj vlastní dopad na klima. Ale opět je to očividně zkreslené tím, co komunikovali po celá desetiletí. Bylo by fajn mít něco, kde lidé okamžitě uvidí, jak mohou sami nejvíce přispět.
Také neříkat, že udržitelnost je o jediném kritériu, ale mít několik různých měřítek, vyjádřených třeba malým semaforem. Něco ne příliš složitého, ale přesto stále založeného na správných zdrojích. Rozšířit něco takového a pokusit se, aby to bylo objektivní.
Možná se pokusit vyvinout určitý tlak na některé organizace, které jsou údajně pro udržitelné životní prostředí. Ale neoslovoval bych je přímo, protože to nikdy nepomůže. Spíš poskytnout zdroje, které by jim mohly pomoci změnit myšlení, kde by mohli zjistit, v jakých hlavních oblastech lidé mohou reálně něco udělat, a jak vypadá skutečná věda.
Třeba bychom mohli vytvořit pár malých publikací. Samozřejmě ne pod hlavičkou Mensy, protože ta je politicky neutrální, ale i tak by mohly být cenné.
Šlo by oslovit tyto organizace, pomoci jim koordinovat jejich aktivity po celém světě a zajistit, aby byly skutečně založené na vědě? Nyní je tu příliš mnoho skupin a organizací, které vypadají, že dělají totéž, ale totéž nedělají…
Martin: Na to je potřeba jít politicky korektně. Nemůžeš jednoduše přijít a říct jim, že je změníš, aby používaly informace založené na důkazech místo chrlení lží posledních 30 let. Šel bych cestou snažit se konkretizovat čísla založená na důkazech tam, kde je to možné, a aby naše výstupy byly vnímány jako legitimní, spíš než jako podporující zájmy jakékoli konkrétní organizace.
Omar: Potřebujeme různé přístupy a různé druhy znalostí. Nestačí jen ekologie, je také nutné komunikovat o strojírenství, jak měnit města, aby byla udržitelnější, jak bojovat proti chudobě v rozvojových zemích. Jsou to těžké otázky a potřebujeme lidi s různými odbornými znalostmi, kteří na ně budou společně odpovídat.
Ve skupině, jako je Mensans for Sustainability, máme spoustu lidí s různými úhly pohledu, které mohou být užitečné, ale také problematické. Určitě budeme čelit různým střetům názorů a budeme muset zjistit, zda dokážeme vést řádnou debatu. Tyto zelené strany a organizace mají dobré úmysly, ale jejich problém je, že jsou tak přesvědčeny o své pravdě, že šíří i falešné informace.
Martin: Právě teď se tu bavíme čtyři. Nezměníme svět ze dne na den. Můžeme alespoň začít a dát správně věci do pohybu. Pokud jen začneme 10 různých aktivit, všechno to zase skončí. Lepší bude udělat nejprve jednu rozumně jednoduchou věc, odtud odbočit a získat další lidi v Mense atd.
Musíte jen najít to místo, kde to pořád bude mít nějaký smysluplný výstup. Nemyslím si, že první věcí, kterou bychom měli udělat, je něco svárlivého, například říkat, ach, každý by měl být vegetarián, protože to evidentně nikdy nebude fungovat. Ale pokud začneme mluvit o výrobě energie atd., je to o něco méně svárlivé. I když má například spousta lidí silné názory na jadernou energii nebo proti ní, má tendenci mít méně silné názory třeba na sluneční energii proti větru.
Julien: Možná by prvním krokem mohlo být soustředit se na několik nápadů, které by se líbily alespoň nám čtyřem, a pak dalším lidem, a pak zhodnotit, jak to jde. Budeme se nejspíš muset rozhodnout, jestli se zaměřit na jeden konkrétní problém, anebo se pokusit o jakýsi systémový přístup k řešení všech. To je samozřejmě obtížnější, ale také zajímavé. Všichni jistě víme, že sice čelíme změně klimatu, ale musíme se také zabývat biologickou rozmanitostí, biogeochemickými toky, využitím území a to vše se navzájem ovlivňuje.
Vždycky jsem si myslel, že jedním z největších indikátorů inteligence Alberta Einsteina byla jeho schopnost představovat lidem složité problémy a složitou vědu jednodušším způsobem. To může být jedna z věcí, se kterými jsme schopni pomoci. Máme různé problémy s udržitelností a je důležité vědět, je objektivně prioritou. Ale lidé to možná nebudou vědět, dokud nezískají informace správně zpracované. Juliene, na čem je založen tvůj návrh?
Julien: Je to koncept, který byl vytvořen asi před 10 lety a před několika lety byl aktualizován o další limity. Zatím to není moc známé, sami vědci připouštějí, že je těžké kvantifikovat každou konkrétní mez. Každopádně výzkum planetárních mezí ukazuje různé úrovně rizika. Je to hlavně způsob, jak zvýšit povědomí, zejména o tom, že žádnou otázku nelze řešit odděleně od ostatních, člověk musí vzít v úvahu vše. Například pokud energetická transformace jde příliš proti biologické rozmanitosti nebo proti využívání půdy pro zemědělství, máme problém. V této koncepci planetárních mezí je důležitý ten skutečně systémový přístup, který musí mít naši politici na mysli v příštích letech pro jakékoli navrhované řešení.
Další, co jste všichni zmínili, je, že může být obtížné správným způsobem oslovit správné množství lidí, abychom je přesvědčili něco udělat. Co spíš než na veřejnost cílit na organizace, které již mají způsob, jak veřejnost oslovit, a jen je přesvědčit, aby využili námi zpracované zdroje?
Omar: S kolegy z řad našich odborníků a vědců jsme to zkoušeli a obvykle to nefunguje. Je to obtížné, protože, jak řekl Martin, když už utratili spoustu energie a zdrojů na podporu nějaké myšlenky, nejsou ochotni najednou říct, že je špatná. Můžeme se ale pokusit přijít s něčím jiným. Nemůžeme říct, že Mensa podporuje některý z našich nápadů. Nemůžeme použít logo nebo značku Mensy. Ale můžeme říct, že jsme mensané nebo tak něco.
Věda bere v úvahu všechny tyto složité systémy, ale je velmi složité a obtížné to lidem prezentovat ve snadno pochopitelné formě. Pro lidi je snazší spoléhat se na jednoduchá hesla populistických stran než na realitu.
Martin: Řekl bych také, že zelené strany a organizace jako Greenpeace nepatří mezi nejvnímavější. Možná by středové politické strany a další méně vyhraněné organizace byly přístupnější. Myslím, že strany ve středu politického spektra chápou, že je třeba něco udělat, ale nevědí přesně co. A mohou být o něco otevřenější výstupům práce různých organizací a expertních skupin. Takže bych nepodceňoval ani oslovení takových organizací, které historicky nebyly největšími zastánci udržitelnosti.
Myslím, že inspirací je také pandemie koronaviru, která nám ukázala, že mít spolehlivé informace je velmi důležité, ale správně je zpracovat je ještě důležitější.
Martin: Myslím, že schopnost dobře to znázornit bude zásadní, protože i když každý strávíme stovky nebo tisíce hodin a napíšeme knihu na pět set stránek, nikdo ji nikdy nebude číst a všichni budeme zklamaní. Abychom to dostali ven a přiměli lidi, aby se na to podívali, bude zásadní udělat to „sexy“. Pořád to samozřejmě musí být založené na vědeckých zdrojích.
V dnešní době není zvlášť složité vytvořit pěknou interaktivní grafiku. S tím jsem strávil dost času. Můžeme také snadno udělat pár různých maket a začít o tom přemýšlet, otestovat to s přáteli a rodinou. I když ještě nemáme přesná čísla, můžeme začít vymýšlet, jak by to mohlo být prezentováno.
Omar: Dobrým způsobem sdílení těchto informací by mohly být třeba i videohry, kde si lidé mohou hrát, jak se starat o svět. Mohou se rozhodovat, jak směrovat společnost, může to fungovat jako vědecký model, který ukáže účinky různých možností. Lidé se tak při hraní naučí, jak dělat věci, které vycházejí z vědeckých poznatků, aby učinili svět udržitelnějším.
Martin: Mám kamaráda, který něco takového vytvořil pro Android, dělal i spoustu dalších počítačových her. Pokud najdeme nějaký dobrý nápad, o kterém si budeme myslet, že by stál za to, mohl by nám pomoci. Ale myslím si, že klíčové je vytvořit hru, která bude poutavá. Nemusí to být úplně jenom zábava, ale musí lidi zaujmout.
Julien: To je důležitá součást mého návrhu, ale není to dostatečně zřejmé. Je důležité mít přístup k základním informacím, které by mohly být základem pyramidy. Je však také nesmírně důležité, aby byla přitažlivá a přístupná. A to by mohla být syntetická informace v horní části pyramidy. Obě dimenze jsou důležité k prozkoumání a práci na nich.
Myslím si, že klíčovým závěrem našeho dnešního setkání je, jak navrhl Julien, nejprve udělat něco, co bude postavené na vědeckých základech a co lidem usnadní pochopení dopadu věcí, a následně, jak navrhl Martin, najít přitažlivý způsob, jak to prezentovat.
Julien: Zdá se, že máme podobný pohled tyto problémy a cíl, kterého bychom chtěli dosáhnout. Návrh, který jsem předložil, je jen návrhem stále velmi otevřeným diskusi, ale pokud to nějak osloví ostatní, tak uvidíme, jak daleko se můžeme dostat.
Martin: Já bych doplnil, že je důležité sledovat, kde se zdroje spotřebovávají, nejen kde se vyrábějí. Tak vysvětlíme, kde je skutečný dopad. Pokud máme přimět lidi, aby se změnili, musíme se nejprve pokusit zjistit, kde se mohou změnit.
Julien: Jedním z klíčových faktorů úspěchu pravděpodobně bude mít nějaký základní tým s dostatkem znalostí o těchto problémech, aby mohl vytvářet důkladné informace, a poté přispěvatele, kteří by měli zájem se účastnit.
Martin: Taky bychom se měli rozhodnout, od jakého momentu to už nemusí být projekt pouze pro mensany. Inkubovat to v prostředí Mensy,apakztohoudělatširšívěc?Neboby to měla být jen záležitost Mensy a jen některé její pozdější odnože by měly zapojit jiné lidi? Tohle bychom si měli vyjasnit, abychom správně nastavili očekávání.
Julien: Určitě to můžeme v Mense rozjet jako v inkubátoru a později rozšířit.
To je vynikající nápad. Omar by mohl pomoci získat přispěvatele. Jsem si jistý, že vědci, kteří provádějí výzkum, ocení, že budou moci do projektu přispět.
Omar: Ano, jeden problém, který máme, je to, že výzkumu věnujeme většinu času, ale pak nejsme tak dobří nebo nemáme tolik času na to, abychom své výsledky komunikovali navenek a ovlivnili společnost.
Julien: Existuje mnoho webových stránek, které vědcům a výzkumným pracovníkům umožňují publikovat jejich práce, a to i na mezinárodním základě. Ale pokud vím, tyto webové stránky nejsou moc atraktivní. Existuje tedy prostor pro něco jiného.
Omar: Součástí naší práce tedy bude převzetí vědeckých poznatků a jejich zpracování do jednodušší a přitažlivé formy pro lidi.
Martin: To je vlastně něco, co do určité míry dělám. Můžete to udělat buď jako vizuál, něco jako plakát, nebo to můžeme udělat interaktivnější verzi s použitím software, jako je třeba Power BI. Použít můžeme také software s názvem Prezi, to je něco jako PowerPoint, kde si navíc můžete jednotlivé části prezentace oddálit nebo přiblížit a zobrazit více detailů. V zásadě bychom mohli v Prezi postavit něco jako celý tento strom, získaný z různých druhů dat. Mohla by tam být i nějaká doporučení, pro každou oblast by mohl být takový přehledný panel. Existuje mnoho různých úhlů, ze kterých se na to můžeme začít dívat. Ale nejprve se musíme zaměřit na to, jaký druh obsahu bychom měli generovat nebo sbírat.
Pojďme to vzít jako začátek diskuse a doufejme, že ji udržíme naživu ve skupině na Facebooku. Zatím díky za účast na tomto setkání a doufejme, že nebude poslední.
Omar: To jo. Děkuji.
Julien: Děkujeme, že jsi ho zorganizoval.
Martin: Těším se na další schůzku.
Do pokračující diskuse se můžete zapojit ve vlákně na Facebooku:
https://www.facebook.com/groups/Mensansforsustainability/permalink/2808579119397730/