V rámci SIGu Seberozvíjení publikuji recenze knih, které přečtu. Teda, ne všechny. Některé knihy mi nestojí za to k nim cokoliv poznamenat, někdy prostě nevím, co napsat, některé z různorodých důvodů nedočtu – třeba po přečtení obsahu zjistím, že už mi kniha nemá co dát, protože jsou tam na první pohledy nesmysly – a většinu dětských knih tam nedávám. I tak těch knih je celkem dost. Přesvědčte se sami ZDE, případně je naleznete ve směsi jiných příspěvků i na Facebooku nebo ve směsi všech knih, které mi prošly rukama na databázi knih. A dole na webové stránce SIGu najdete i seznam uplynulých i případně budoucích webinářů. Pokud chcete dostávat upozornění na nové webináře, napište mi, abych si vás přidal do příslušného rozesílacího seznamu. Účast je zdarma, mám rád osobní účast a otázky po webináři, záznamy uplynulých webinářů jsou pro finanční podporovatele SIGu. Nicméně teď už slibovaná recenze knihy tematicky o nadání.
Jsem členem Mensy, plno lidí kolem mě jsou členy Mensy, aktivně se o IQ, nadání zajímám. Takže tuto knihu jsem si prostě „musel“ pořídit. Je psaná pro děti (způsobem vyjadřováním, bez dlouhých souvislých textů, pestrost stylů, vložené obrázky, bubliny, členění), částečně dětmi samotnými, protože jsou citovány děti od 7 do 11 let, tedy věk dětí kolem mě. Kniha mně osobně sice nic moc nového nepřinesla, nicméně co je důležitější, žádná věta v ní mě významně nepohoršila. Je to psáno vhodným stylem pro děti, ale mnohý dospělý by si ji měl přečíst. Je psána uvolněně. Autorka propojuje výzkumy s praxí, vlastní průzkumy mezi dětmi, jejich reakce, řešení i neřešení. Kniha je strukturovaná, v každé kapitole srdce systematika zaplesá. Správně popisuje mnohé mýty jak o nadaných, tak „nenadaných“. Např. že nadání neznamená, že dítě umí všechno a má samé jedničky. A stejně tak správně komentuje rozšířené mýty o Romech, tělesně postižených nebo dědičném nadání. Doporučuji.
Co bylo pro mě zajímavé, je na straně 37; a taky ať máte ukázku stylu: „A navíc, jako by to nestačilo, tvoje mozkové polokoule (pravá a levá hemisféra) jsou nejspíš nejlepší kámošky a komunikují spolu daleko lépe než běžné hemisféry. Z toho důvodu mívá mnoho mimořádně nadaných dětí aspoň do určité míry nevyhraněnou lateralitu (ambidextrii).“ Všimněte si krásné práce s přesným pojmy, a přitom jsou použity i pojmy poněkud srozumitelnější. (Poté následuje rámeček s vysvětlením, co znamená ambidextrie.) Stručně: Obouručnost má korelaci s nadáním. A to má souvislost s lepším propojením hemisfér.
