Náš tým se pustil do rozsáhlého mezinárodního pátrání a pečlivou mravenčí prací kombinovanou s neutuchajícím zkoumáním drobných, na první pohled nesouvisejících a nejasných útržků na různých, od sebe často velmi vzdálených místech se mu podařilo sestavit velkolepou mozaiku ilustrující práci českého génia a velikána Járy da Cimrmana v oblasti, která mu je, stejně jako mnoho jiných, neprávem odpírána – v oblasti zpříjemnění života mnoha civilizovaných lidí. Pouze kvůli nepochopení, nedocenění a široké nedůvěře v jeho inovátorskou práci se mu nepodařilo dokončit a popularizovat vlastní dílo včas a zapsat se tak do historie.
Naše expedice v Egyptě se dostala na stopu nejasných experimentů JdC s místním pouštním pískem. Bohužel jedinou jasnou zmínkou o jeho práci v této oblasti je vzkazek tehdejších britských Egyptologů: „Purpose of Cimrman’s work is unclear but unquestionably disgusting.“ Žádné géniovy poznámky o této práci se bohužel nedochovaly.
Náš badatel v Mongolsku objevil několik stop pokusů s využitím místní vlny za nejasným účelem. Bohužel jediným hmatatelným důkazem o práci JdC byla zpráva o jeho vypuzení z jurtového městečka rozzuřenými pastevci se slovy „ty-lamo“. Žádné géniovy poznámky se z neznámých důvodů nedochovaly.
Ve Skandinávii náš expediční tým nalezl několik zmatených stop: potvrzení velké dodávky smrkových větví na věnce místní dřevařskou společností na jméno blížící se jménu géniovu (Járus Cimrmanusson) a inzerát hledající dobře najedené dobrovolníky podepsaný iniciálou JdC. Jedinou jasnou informaci podal göteborgský spolek masochistů, který se marně snažil génia zlákat do svých řad. Génius však na jeho výzvu odpověděl: „Mně nejde o to, o co jde vám, mně jde o něco úplně jiného, co není tím, o co jde vám“, což bylo následně v kronice spolku zaznamenáno a archivováno. Žádné géniovy poznámky se bohužel nedochovaly.
Podařilo se nám nalézt i poněkud podivné informace o nejasných experimentech JdC s užitím psích ocásků během géniova působení ve Velkých Losinách. Jediná stopa je však dokumentována poněkud strohým doporučením šumperského kynologického spolku svým členům, zaznamenaným ve spolkovém věstníku ze dne 5. února 1908: „Další zasílání jakýchkoliv uťatých psích oháněk JdC jest doporučení nehodno.“
Vzhledem k dlouhodobosti jeho bádání, zevrubnosti zkoumaných materiálů a geografické obšírnosti MUSELO existovat značné množství podrobných poznámek o průběhu, výsledcích a především důvodech jeho pokusů. Při pověstné géniově pečlivosti nám bylo velice podezřelé, že téměř všechny pokusy o nalezení archivních záznamů skončily shodným vyjádřením: žádné poznámky se nedochovaly. Tyto v podstatě stále stejné odpovědi nás velmi znepokojovaly a zároveň nás o to více pudily k usilovnějšímu pátrání po záznamech géniova snažení.
Nakonec se podařilo nalézt dva hmatatelné důkazy vysvětlující toto snažení v c. k. Praze, a to:
- Nezaplacenou účtenku z hotelu U Nádeníčka, známého nízkou úrovní svých toalet, s položkou „Šaratice III“ a poznámkou: „Host nejenže nezaplatil, ale uzamkl se na toaletě, odkud se mu v pozdních nočních hodinách podařilo nepozorovaně uprchnout.“ Bohužel toalety zmíněného hotelu byly několikrát rekonstruovány, a tak jsme nemohli prozkoumat, zda se nějaké poznámky nedochovaly alespoň na zdech.
- Dokument z pražské c. k. patentové kanceláře z 12. června 1908: zamítnutá patentová přihláška vynálezu „papír toaletní“ s důvodem zamítnutí „patent byl předchozího dne udělen panu Harmasanovi“.
Tímto se podařilo konečně objasnit jak smysl géniova bádání, tak důvod absence jakýchkoliv vlastních poznámek o neúspěšných pokusech.
Rekonstrukce Cimrmanova samonavijáku toaletního papíru dle nalezené neuznané patentové přihlášky