V den 79. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, 27. května 2021, se naše rodina vydala do Panenských Břežan nedaleko Prahy. Konala se zde totiž vzpomínková akce nazvaná „Den Jana Kubiše“. Návštěvu jsme začali u jinak veřejnosti nepřístupného dolního „Heydrichova“ zámku. Do objektu tohoto empírového zámku jsme vstoupili branou, kterou střeží chátrající sochy divokého kance a medvěda. Stejnou branou opouštěl zámek i svou rodinu přesně před 79 lety zastupující říšský protektor R. Heydrich a mířil do Prahy, kde na něj provedli útok českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Následujícího roku toutéž branou projížděl na kole Heydrichův desetiletý syn Klaus, který vjel do silnice pod kola vozu s fotbalovým mužstvem a nehodu nepřežil.
Společně s námi projela branou až před zámek vojenská vozidla a z nich vyskákali muži a ženy z Klubů vojenské historie oblečení do starých uniforem. Zájemci si mohli poslechnout výklad historika brandýského Oblastního muzea a prohlédnout si panely se starými fotografiemi dokumentujícími např. život na tomto zámku od konce 19. do poloviny 20. století. Seznámeni s historií jsme vešli do zámku, jehož interiér i okolní prostředí bylo poznamenáno činností Výzkumného ústavu kovů a slitin, který zde od konce světové války až do roku 2016 působil.
Ve vstupní hale jsme minuli velký krb a vystoupali do prvního patra. Některé části zámku jsou ještě poškozené a neopravené, ale např. schodiště obložené mramorem, pěkné mozaiky na podlaze chodby a velký sál vypadaly zachovale. V tomto sále nás ohromil zajímavý strop se štukovou výzdobou, ozdobné sloupy a stěny, zrcadla… To vše působilo v porovnání s jinými částmi honosným dojmem.
Když jsme si prohlédli „Heydrichův“ zámek, vyšli jsme kopeček k hornímu zámku, kde sídlí Památník národního útlaku a odboje, který společně s Oblastním muzeem Prahy-východ vzpomínkovou akci připravil.
Při vstupu do budovy památníku jsme spatřili bílý odlitek zdi, vytvořený prof. P. Sieglem, z londýnského domu Porchester Gate. U této zdi fotografovali za 2. světové války československé parašutisty před jejich misí – odletem z Británie a seskokem nad Protektorátem Čechy a Morava. Na protější straně se nachází replika z olova a skla, od prof. P. Stanického, nacisty rozstřílené zdi a okénka krypty, ve které se na přelomu května a června 1942 ukrývalo sedm hrdinných československých výsadkářů.
Mimořádně, jen pro tento den, byl také k vidění originál dopisu jednoho z těchto hrdinů, Jana Kubiše, Marii Žilanové. Dopis byl odeslán jen 15 dnů před útokem na Heydricha.
V prvním patře památníku jsme si prohlédli stálou interaktivní expozici nazvanou „Zločin a trest“, ve které jsme se dozvěděli více o životě za 2. světové války v Protektorátu Čechy a Morava a např. i o protinacistickém odboji nebo o potrestání spolupracovníků nacistů. V jedné místnosti např. naleznete dobový dětský kočárek, hry a proti nim se tyčí hrůzu vzbuzující gilotina (kopie původního stroje smrti používaného německými okupanty v době Protektorátu). Velice silný dojem vzbuzuje maličká podlouhlá místnost imitující dřevěný vagón, který odvážel vězně… Po straně jsou umístěny dvě obrazovky, které představují zamřížovaná okénka, za kterými ubíhá krajina, a návštěvník tak má pocit, že jede ve vlaku mířícím do koncentračního tábora. Na samém konci expozice jsme se posadili do lavic v místnosti, která představuje soudní síň, a shlédli jsme několikaminutový dokumentární film o soudu s bývalým protektorátním státním tajemníkem K. H. Frankem a o jeho odsouzení.
V přízemí památníku mě také zaujala dočasná výstava dioramat, vojenské výbavy, uniforem americké, německé a Rudé armády.
V zámeckém parku jsme si pročetli historická fakta na panelech venkovní výstavy „Anthropoid“ vytvořené Československou obcí legionářskou.
Nemohli jsme vynechat komentovanou prohlídku kaple sv. Anny od barokního architekta Santiniho-Aichela. Zaujala mě promyšlenost architektury kaple, dokonalé tvary a zajímavá vnitřní výzdoba.
Ale to už se přiblížil vrchol celého dne. Před 17. hodinou proběhlo slavnostní zahájení vzpomínkové akce, které odstartoval nízký průlet vojenského vrtulníku Mi-17 nad areálem horního břežanského zámku. Poté najela do zámeckého parku vojenská vozidla se členy skupin Klubu vojenské historie, kteří byli oblečeni do dobových uniforem, a to vzbudilo velký zájem davu, který je rázem obklopil. Dovnitř památníku napochodovali tři členové Československé obce legionářské a postavili se k vitríně s originálem dopisu Jana Kubiše jako čestná stráž. Poté byli přivítáni příbuzní J. Kubiše, pamětnice a rodačka z Panenských Břežan paní Helena Vovsová, která jako velice mladá slečna sloužila v dolním zámku v Heydrichově rodině, dále pamětníci a přeživší heydrichiády tzv. Svatobořické děti, jejichž rodiče a další příbuzní pomáhali v odboji nebo přímo parašutistům, případně byli z rodin parašutistů a nacisté je zavraždili.
Od badatele pana Jaroslava Čvančary jsme si poslechli zajímavé poznatky o příběhu vzácného dopisu a o jeho adresátce Marii Žilanové. Vzpomínkové akce se během celého dne zúčastnilo asi 500 návštěvníků, mezi nimi i pár aktivních příslušníků Armády České republiky. A také několik televizních štábů.
Odjížděl jsem plný dojmů a už se velice těším na příští rok, kdy bude již 80. výročí hrdinského činu československých výsadkářů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše a určitě nás čeká další nezapomenutelný zážitek.
Návštěva Památníku národního útlaku a odboje určitě stojí za to i během celého roku, protože je tu k vidění mnoho zajímavého a poučného.