Domů Tvorba mensanů Jak je prima míti doma dyspraxika: Plovoucí encyklopedie

Jak je prima míti doma dyspraxika: Plovoucí encyklopedie

Od Hana Kotinová

Bude to jen pár příhod ze života. O tom, jak je někdy talent zajímavě vyvážený směrem k trablům všeho druhu. Dyspraxik je osoba krajně nešikovná. Dejte mu do ruky cokoliv, za chvíli to spadne. Postavte mu cokoliv do cesty, šlápne na to, nebo se o to prostě přerazí či zakopne. Nůž v ruce? V sedmi z deseti případů se řízne. Kombinováno s životním štěstím typu „když něco hledám, je to na tom posledním prohledaném místě.“ Občas je to i k smíchu, občas k pláči.

Ať si kdo chce, co chce, říká, nejlepší relax je ve vaně s horkou vodou a knížkou v ruce. Když se tak můžete na hodinku hezky ponořit, na nic nemyslet, nikdo vás nehoní s nějakým úkolem, neshání vás ani telefonem, ani mailem, jste po dobrém obědě. Tak tedy začnete napouštět vodu do vany. Znáte to, než se napustí přiměřená vrstva vody, je dno vany studené a tudíž trošku nepohodlné. Takže čekáte a protože na cokoliv čekáte docela neradi, to čekání si něčím zpříjemňujete. V dnešní době je na to nejlepší počítač připojený k internetu. Zakoukáte se tedy do monitoru. Tohle si dočtu a pak ještě kouknu sem a…  ježkovy voči, vždyť já napouštím vanu!  Pozdě. Vaše denní dávka teplé vody už protekla kanálem. No ale řekněme, že zábavě odoláte včas. I tak se na ten relax můžete těšit ještě pěkně dlouho. Ne vždy se vám totiž povede namixovat si správnou teplotu hned od začátku. Au, to pálí, budu muset počkat. Studenou přidat nemůžete, vana je skoro po okraj, plýtvat vodou a jen tak kus vypustit nechcete. Čekáte, čekáte, hltáte další zprávy na počítači a voda zatím stydne a stydne, až … sakra, co se stalo, že se dneska neohřála voda? Je to nějaký moc studený!

Ale pojďme k ideální variantě. Tak tedy – napustili jste si vanu přiměřeně teplé vody, ponořili jste se do ní, je vám fajn, berete do ruky knížku, ponořujete se do textu, ze začátku vás to baví, pak však ale začne působit příjemná teplota vody, tělo zpracovává ten dobrý oběd, čtení začíná být lehce unavující, světlo v koupelně není nijak výrazné. Na chvilku zavřete oči…  ŽBLUŇK!  Ty pitomče, cos to zase udělal! Taková hezká knížka, bože, proč jsem takový nešika…  line se z koupelny a já mám jasno. Další utopená knížka. Naštěstí ještě topíme, to do rána uschne.

Zanechat komentář

4 + 6 =

Mohlo by se vám líbit