Máte (pra)rodiče v seniorském věku? A mají chytrý telefon? A umí s ním zacházet? A umíte vy zacházet s nimi, když se ptají, jak s ním zacházet? A ptají se vás opakovaně? Je pro vás náročné přečíst tolik otázek a soustředit se na ně? Přijdou vám zbytečné? Zbytečný ale rozhodně není projekt, ke kterému vás nyní tyto otázky dovedou.
Proto jsme se společně s Jarkou zaškolily – nejdřív o mobilech a tabletech, poté o specifikách učení seniorů. S touto cílovou skupinou jsme již obě měly své zkušenosti, které se rozhodně hodily. Já, autorka článku, se seniorům věnuji už více než dvacet let a za dobrovolnickou činnost jsem získala cenu Křesadlo. Moje kolegyně ze Středočeské vědecké knihovny Jaroslava Tichá sice jen pár let, ale během nich toho dokázala mnoho. Její nápad na založení a poté i vedení Klubu seniorů v knihovně byl jednou z aktivit, za které si došla až pro ocenění MARK pro mladé a motivující knihovníky ve Středočeském kraji! Nicméně nejdůležitější pro nás obě jsou právě naši senioři, jejich úsměvy, nadšení a důvěra – to je pro nás ta největší odměna. Vůbec nevadí, že jsme i my dvě o generaci od sebe, takže naši studenti nás mohou mít jako zástupce dcer a vnuček. Naopak jsme si v tom našly výhody a používáme to i jako humorné vsuvky na kurzech.
Kurzy jsou to aktuální a potřebné, učíme seniory v rámci projektu Digitální odysea jak zacházet s chytrým mobilem, případně s tabletem. Často ani netuší, co všechno telefon (který už vlastně není jen telefon) dokáže. A co dokáží oni s ním! Naše hodiny na začátku provází ze strany studentů obavy, často přichází na popud právě svých dětí a vnoučat a mají strach, co jsou tyhle novoty zač a vždyť s tím telefonem telefonovat umí. Obavy však velice rychle opadají. Dost možná i díky výše zmíněnému humoru. Také všem dojde, že v tom nejsou sami. A to moc pomáhá. Účastníci kurzu se tak se zájmem soustředí celý čtyřhodinový blok (samozřejmě s přestávkami na občerstvení, protažení a další potřebné úlevy), ale i po konci by většina z nich ráda řešila dál. Domlouvají si možné navazující individuální konzultace s mobilem nebo by chtěli zkusit tablet, ale plánují si také zcela nedigitální srazy s nově nalezenými přáteli.
Zpětné vazby máme také krásné, ať už v podobě zpráv na mobil coby dobrovolný kontrolní domácí úkol nebo osobní návštěvy, kdy nám přijdou sdělit, jak se s telefonem sžili a co všechno už na něm dokážou. Tak máme radost. Protože i taková drobnost jako screenshot může udělat obrovskou službu. Nemluvě o klidu díky aplikaci Záchranka nebo videohovorech, kterými překvapí svá (někdy i pra-) vnoučata. A mile!
To vše jsme trénovali nejprve v prostorách krajské knihovny v Kladně, nyní vyrážíme s kurzem i na cesty. Nadchl totiž naše kolegyně z mimokladenských knihoven, a prý jestli bychom nepřijely proškolit i jejich seniory. A tak jsme se zeptaly výše a zjistily, že „proč ne, to je dobrý nápad“ a aktuální zpráva tedy je, že se vydáváme na turné!
Foto Karel Pazderka (knihovnice a lektorky SVK v Kladně)
Foto z kurzu