Oč se jedná? Výše zmíněný „vodní pták“ je relativně novou kratochvílí určenou zejména pro klidné vodní plochy – jezera, přehrady či rybníky. Ochránci přírody (zvláště pak vodního ptactva) se nemusí znepokojovat, práva zvířat nejsou nijak dotčena ani omezena. Jde výhradně o zábavnou sportovní činnost na lehké hliníkové konstrukci, která je v angličtině označována jako „aquaskipper“ nebo také „waterbird“. Zcela zásadními součástmi takového „vodního skákadla“ jsou dvě tenké rovnoběžné lišty, jejichž průřez připomíná tvar letadlového křídla: vpředu je každá lišta o něco silnější, směrem dozadu se sbíhá do ostré hrany, ve střední části je vyboulená mírně vzhůru. Tyto dvě lišty jsou vzájemně spojeny důmyslnou soustavou několika dalších trubek a samozřejmě nesmí chybět řídítka a stupátka. Důležitou úlohu hraje i pružina v přední části aquaskipperu, jejímž rytmickým stlačováním a uvolňováním se stroj uvádí do pohybu po vodní hladině.
Fyzikální zákony, které udržují aquaskipper s jezdcem na povrchu vodní nádrže, jsem bohužel zatím příliš nepochopila – a to ani teoreticky, natož prakticky, což se projevilo mým potopením pokaždé záhy po startu. Následující řádky tedy prosím berte s velkou rezervou, expertům na hydrodynamiku se omlouvám. Zahájení jízdy (v mém případě ponoru) začíná naskočením jezdce z vyvýšené plochy, například z pobřežního mola, na aquaskipper. Okamžitě po startu je potřeba zahájit rytmický a usilovný pohyb paží i nohou, který nezaujatému pozorovateli může připomínat pumpování, poskakování nebo podobně komické činnosti. Zkušený jezdec se díky těmto pohybům nejen udrží na hladině, ale může urazit desítky či stovky metrů po povrchu vodní nádrže. Ukončit jízdu je velmi snadné, stačí přestat pumpovat/poskakovat nebo se jen „trefit“ do špatně koordinovaných pohybů, což nevyhnutelně skončí potopením stroje i jezdce. Nutno říci, že většina začátečníků skončí jízdu ještě dříve, než se rozjedou po vodní hladině.
Onoho památného sobotního odpoledne byla naše skupinka vděčným zdrojem povyražení pro desítky ostatních návštěvníků Brněnské přehrady. Jeden po druhém jsme si vyzkoušeli, že pro tento sport zdaleka nestačí jen používat hlavu (pro správnou koordinaci pohybů), ale že je potřeba vyvinout i velkou fyzickou sílu. Pouze správná kombinace obojího udrží člověka na aquaskipperu na hladině. Děkuji Pavlovi, že uspořádal další vodní akci (nejen) pro brněnskou místní skupinu. Snad i moje ohlédnutí za vydařenou sportovně společenskou událostí nahlodá přesvědčení některých lidí, že členové Mensy se scházejí maximálně jedenkrát měsíčně nad deskovými hrami. Nevěříte-li, přijďte se příště přesvědčit na vlastní oči!
Odkazy
· Trocha teorie doplněná praktickými ukázkami, jak by to mělo vypadat: http://www.mensa.cz/volny-cas/detail-akce?&id_a=7178
· Členové MS Brno na vodním ptákovi – jak to doopravdy vypadalo: https://www.youtube.com/watch?v=kq_7V4VFqlc
· https://en.wikipedia.org/wiki/Human-powered_hydrofoil
· http://www.aquaskipper.de, http://www.vodniptak.eu