Slovo „startup“ se v poslední době stává více a více populárním, stejně tak s rostoucí inflací i slovo „investování“. Existuje několik způsobů investování – od těch jistých, ale s nižší možností zisku (např. podílové fondy či pozemky), přes středně rizikové (akcie), až po ty určené ostříleným investorům (kryptoměny, startupy). Z pozice investora možná už s některými z nich máte zkušenost – jak to ale vypadá na druhé straně, když namísto investiční příležitosti naopak hledáte investora pro svůj projekt?
Investování do startupu se v angličtině nazývá Venture Capital a do češtiny se překládá jako „rizikový kapitál“. Riziko tam totiž je – a ne zrovna malé. Dle Investopedie (mensa.click/vp) zanikne 20 % všech startupů ve svém prvním roce života, 50 % do pěti let a 65 % do deseti let – a do toho jako investor dáváte své peníze. A nejsou to malé částky, běžná počáteční investice do českého startupu (v andělském kole) byla 214 150 EUR od tří až pěti investorů, takže odhadem 53 000 EUR (1 283 821 Kč k 28. 12. 2022) na jednoho investora.
Čeští rekordmani
Nejvyšším exitem české firmy je prodej antivirového AVASTu v srpnu 2021 za celkových 7 560 000 000 EUR. Ohromující částka. Rohlík.cz Tomáše Čupra zase získal z českých startupů od investorů nejvíce peněz – 677 798 712 EUR v osmi investičních kolech. Za zmínku stojí také ShipMonk Honzy Bednáře s 325 894 300 EUR ve třech investičních kolech. Mezi nejaktivnější české venture kapitálové fondy patří Credo Ventures (56 investic ke konci roku 2022), StartupYard (50 investic), Miton (39 investic), Reflex Capital (37 investic) nebo Lighthouse Ventures (34 investic).
Pokud vás toto téma zaujalo a rádi byste viděli jednotlivá investorská kola a výše částek přehledně na jednom místě, doporučuji se začíst do excelového dokumentu Funding, Failures and Exits of Czech Tech Startups (mensa.click/vn), který připravil Adam Kurzok společně s naší iniciativou Czech Founders. Jsou zde sesbírána veškerá dostupná data o investicích, exitech i zánicích českých startupů od února 2006 do současnosti.
Možná si říkáte, proč startupy potřebují na rozjezd takový balík peněz. V dnešní době se startupem nazývá kdejaký projekt či firma, ovšem Investopedie (mensa.click/vq) vidí jako startup firmu, která roste o 5–7 % každý týden. Paul Graham (mensa.click/vr) z jednoho z nejlepších světových startup akcelerátorů Y Combintator vidí jako startup firmy, které jsou schopné růst až o 10 % každý týden.
Na druhou stranu je třeba uvést a zdůraznit, že startupy a firmy založené na rychlém růstu (a tedy závislé na externích penězích) není třeba glorifikovat. Budování „jen“ běžné firmy sice nemusí přilákat velké investice ani články v médiích, ale mnohdy se jedná o zdravější způsob podnikání, kdy utratíte jen to, co sami vyděláte. Již od začátku tedy ověřujete, že o váš produkt/službu je opravdový zájem.
Hledání investora – rychle nebo dobře
Pro potřeby článku zůstaňme u předpokladu, že budujete startup a plánujete oslovit investora s žádostí o finanční injekci. Jak takový proces probíhá?
Začněme tím, že ve svém okolí nemáte nikoho, kdo by do firem investoval, je tedy třeba oslovit někoho mimo vaši sociální bublinu. Téměř každý venture capital fond má webové stránky s kontaktní osobou či formulářem k vyplnění základních údajů o vašem podnikání. Formulář bývá delší a jeho vyplnění několik minut zabere – bude po vás chtít informace o odvětví, ve kterém podnikáte, počet členů týmu, vaše zkušenosti s produktem/službou, PDF prezentaci o vás, kde geograficky podnikáte, kdo je vaším cílovým zákazníkem a jak ho hodláte oslovit a přesvědčit, nebo také výši samotné poptávané investice.
Stejně jako když při hledání práce posíláte „na míru“ sestavený životopis a motivační dopis každé pracovní nabídce, tak i u hledání investora je dobré udělat si v předstihu rešerši jednotlivých fondů (klidně z jejich webu), zjistit, do kterých odvětví investují, jakou mají průměrnou výši investice nebo zda má někdo z jejich týmu s vaším produktem/službou zkušenost. Ušetří to čas oběma stranám, hlavně ale vám.
Většina fondů disponuje týmem analytiků, kteří všechny přijaté zprávy procházejí a rozhodují, kterým dále věnovat čas, a kterým nikoliv. Pokud váš projekt tímto sítem projde, proběhne následné seznámení nejen s vámi, ale hlavně s vaším týmem a projektem. Záměrně píši i týmem, protože v počátcích startupu bývá tým jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování
Stejně jako u vaší důslednosti při „proklepávání“ investorských fondů, i zde záleží na důslednosti jednotlivých investorů. Někde totiž lze investici získat do pár dní od prvotního setkání, jinde celý proces zabere několik měsíců. Obojí má svá pro a proti. U rychlé investice máte peníze brzy na bankovním účtu a můžete se plně soustředit na vývoj svého produktu/služby. Na stranu druhou zcela nevíte, s kým jste si „plácli“, jak dotyční fungují pod tlakem, jaké s vámi mají dlouhodobé plány, na kolik se plánují zapojit do chodu vašeho startupu či jak se zachovají, když se vám nějaký čas nebude dařit dle předpokladů. Ne nadarmo se říká, že získání investice je jako manželství, pokud to nevyjde, pokazí to nemálo věcí a těžko se z toho vystupuje/rozvádí.
Ze zkušenosti preferuji investory a fondy, kteří si dávají záležet na proklepnutí startupu, což na jednu stranu vyvíjí tlak mimo jiné na doložení podkladů a finančních plánů a mnoho hodin setkávání, zároveň ale víte, s kým zaléháte do zákopů, a je zde šance, že se můžete spolehnout na pomoc od svých investorů i nad rámec samotné investice. Jedná se o velice oblíbený pojem „Smart Money“ (mensa.click/vs), kdy nad rámec poskytnutých peněz investor také pomáhá s tím, co je potřeba – například s budováním komunity, hledáním klientů, nabíráním zaměstnanců, konzultacemi nad marketingem, prodejem, účetnictvím a podobně. Proč na něco přicházet sama či sám, když se mohu poučit od těch, kteří už tím prošli a určitě se u toho i spálili?
A na závěr – co mi „dává právo“ o tom psát? Starám se o jednu z největších středoevropských vzdělávacích platforem pro startupy Disraptors, jsem investičním analytikem ve venture capital fondu Air Ventures, pomáhám budovat startup komunitu v uskupení Czech Founders a sám mám za sebou podnikání. Toto vše mi umožnilo nahlédnout pod pokličku největších investic do středoevropských startupů, ale také jsem se mohl třeba setkat se Stevem Wozniakem, spoluzakladatelem Apple, s Tomem Cwikem, odpovědným za přípravu vozítka Perseverance na Marsu, se sestrou Elona Muska Toscou Musk, která podniká ve streamovacích službách, nebo díky našim akcím s dalšími úspěšnými lidmi ze Stanfordu, NASA, Evropské vesmírné agentury, Revolutu nebo třeba i českého AVASTu.