Sfinga byla vytesána z vápencového pahorku. Nebyla postavena z kamenných kvádrů, i když se během její existence několikrát doplňovala ochranná přístavba z cihlového zdiva. Je tvořena ze tří odlišných vrstev skalního podloží. Svrchní vrstva je nejtvrdší a je schopná velmi dobře uchovat rysy obličeje. Větší část těla je z měkčí skály, která už tak dobře větru nebo vodě odolávat nedokáže. Z této měkčí horniny je i plášť Sfingy. I občasné deště v moderní historii Egypta stačí k tomu, aby ji dokázaly za dlouhé časové období poškodit. Sfinga se nachází ve spodní části Gízské plošiny, přes její plášť proto odtéká veškerá dešťová voda, která zde spadne. A při dnešním kyselém znečištění atmosféry dokážou deště ničit vápenec velmi rychle. Trpí tím stejně tak i mramorové stavby v jiných lokalitách. Velice škodí prosakování spodní vody, ta totiž způsobuje, že se povrch skály odlupuje jak suchá slupka z cibule. Archeologové jsou přesvědčeni, že Sfinga je téhož stáří jako Chefrenova pyramida. Zaprvé, architektonický styl chrámu Sfingy se shoduje se stylem Chefrenova údolního chrámu. Obě stavby byly vytvořeny z kamene vylámaného při opracovávání pláště Sfingy. Vyvýšený chodník vedoucí od Chefrenova zádušního chrámu k jeho údolnímu chrámu zasahuje do pláště Sfingy a způsobuje tak jeho nesymetrii. Kdyby byla bývala Sfinga vytesána ještě před pyramidami, měl by její plášť obvyklý obdélníkový tvar. Chrám Sfingy stojí na tomtéž kamenném prostranství jako Chefrenův údolní chrám, což svědčí o tom, že oba byly postaveny v téže době.
Máte-li iPad, stojí za zhlédnutí aplikace 3D Pyramids, jejímž autorem je Zahi Havás. V ní se proletíte nad digitalizovanými pyramidami a dalšími stavbami na Gízské plošině a nahlédnete i do jejich útrob.
Převzato z originálu: Z originálu „The Sphinx“, MWJ 02/2013. Foto staženo z commons.wikimedia.org.