Jak řekl Michal Kašpárek v článku „Ať neskončíte jako ovce s vyznamenáním“ – dneska vám poradí každý, že Bill Gates ani Mark Zuckerberk školu nedodělali, a jak se mají. Ano, to je pravda. Stejně tak existují lidé, co vyhráli miliony ve sportce, ale sedět doma a sázet taky není úplně dobrý business plán. Zkrátka ne každý je Bill Gates a my středoproudoví bez zázračného podnikatelského nápadu váháme, jak naložit s prvními lety po náctiletých dobách. Tady jsou tedy ty důvody, proč bych šel na školu znovu. A to mi věřte, že jsem si v průběhu studií opravdu neužíval.
Volní dovednosti
Byť to zní neuvěřitelně, vysoká škola vás naučí pracovat mnohdy víc než práce. Konkrétně pracovat na obzvlášť nudných, otravných a nesmyslných činnostech. Musíte napsat dvacetistránkovou seminárku na téma „Expanze korporace do Japonska“. Už při čtení zadání tak nějak tušíte, že podle analýzy, co vyplodíte, asi žádná firma expandovat nebude. Natož do Japonska. V práci se vám asi nikdy nepoštěstí pracovat několik hodin na něčem tak nesmyslném – buď vidíte, že to má nějaký smysl (jinak by za to vaší firmě neplatili), nebo za to máte alespoň zaplaceno vy.
Usilovně pracovat na něčem, co vás fakt nebaví a navíc to nemá valného smyslu, nenaučí nikdo tak dobře jako pár předmětů na vysoké škole. Tuhle schopnost využijete kdykoliv. I kdybyste měli snovou práci, dokonalého partnera, vždycky na vás čeká nějaká ta nudná administrativa, nepříjemný rozhovor nebo výlet s nejoblíbenější tchyní. Proti těmhle událostem vás vysoká prostě obrní. Dokonale.
Znalosti
Nemluvím teď o tom, že člověk udělá státnice a prvního dalšího měsíce z něj je profesionál. Ve škole vás přeci jenom donutí nějakou literaturu přečíst či vyposlechnout. Oproti seriálům v televizi, kde se opakuje slovní zásoba čítající asi 200 slov, aby tomu rozuměl skutečně každý, mezi akademiky a odbornými texty koluje slov daleko více. A pokud v budoucnu chcete přednášet, jednat s lidmi, dělat marketing nebo vhodným způsobem pochválit manželce šaty, slovní zásoba se vám bude setsakramentsky hodit.
Ať už studujete cokoliv, nějaké znalosti to ve vás chtě nechtě zanechá. A i kdyby to k ničemu navíc nebylo, na prvním rande máte zajímavou vložku, jaké blbosti jste se museli naučit. Když budete mít štěstí, tak je dokonce využijete – základní znalosti ekonomie by se našim politikům někdy více než hodily, třeba slavná Lafferova křivka z prvního semestru ekonomie.
Kontakty
Na vysoké nejspíš nepotkáte top podnikatele, ale v terminologii amerického seriálu South Park takzvané „konformisty“. Tedy osoby, které umí jít s proudem, když je to potřeba (čtěte: když se to vyplatí). Byť se ve většině motivační literatury dočtete, že takoví lidé to daleko nedotáhnou, na nadstandardní postavení ve společnosti to stačí – lékaři, právníci, manažeři, generální ředitelé – jako o „loserech“ o nich zřejmě mluvit nebudete. A jelikož zrovna tito lidé v hospodách tolik času nestráví, ve škole máte příležitost si udělat cenné známosti.
A i kdybyste podnikali, klienti z vyšší střední vrstvy se vždycky hodí nebo vám mohou pomoci získat další cenné konexe. Odhlédneme-li od „užitečnosti“ ve formě ekonomické výhodnosti navazování vztahů, spousta vašich spolužáků zůstane vašimi kamarády. Společné zážitky tmelí a bojování proti nepříteli ve formě zkoušky za šest kreditů se nezapomíná. Navíc většinou máte podobné zájmy a podobné cíle. Pokud chcete sportovat, lidi s vhodným BMI a chutí se hýbat také najdete spíše na vysoké škole než v kanceláři.
Rozhodně netvrdím, že bez vysoké školy se neprosadíte – naopak stejně jako vy znám spoustu lidí, kteří „to dotáhli“ mnohem dál než vysokoškoláci. Pokud ale zvažujete, jestli na vysokou jít, jestli se na ni nevykašlat nebo jestli nutit děti do studia, i v dnešní době má vysoká škola stále něco do sebe a ztracenému času se určitě nerovná.