Tudíž nic nebránilo ochutnávání. A mnohdy nebylo potřeba použít chuť jako smyslový orgán. Stačilo se jen projít kolem stánků, dívat se a cítit. Kromě toho bych nikdy nevěřil, jak může být hovězí maso křehké a měkoučké, přestože při zakrojení nože můžou být patrné záměrně zanechané zbytky krve. To je pak člověk najezen, ač sní pouze několik málo soust.
Po vydařeném jídle je pochopitelně nutné pohlídat dodržení pitného režimu. A i zde bylo z čeho vybírat. Lákavě vypadaly stánky vinařství i pivovarů. Došel jsem však k názoru, že zkoušet vína a mezi tím piva není vhodný nápad. Rozhodl jsem se pro pivní variantu. I tak jsem nestihl vyzkoušet vše. Na výběr byla piva světlá, tmavá, polotmavá, slabší i silnější, nebo ovocná. Nejvíc mě překvapilo v nabídce mandarinkové pivo, k jehož vyzkoušení jsem však odvahu nenašel.
Mezi tím vším ochutnáváním, pojídáním a popíjením jsem zaslechl z reproduktorů hlas, který mi něco připomínal. Když jsem našel zdroj tohoto hlasu, potvrdilo se moje podezření. Hlas patřil Miloši Knorovi známému z pořadu Na Stojáka.
Letošní Apetit Festival byl pastvou pro žaludek, oči, nos i bránici. Najde se příští rok více účastníků?